Radegastovým domovem byla odedávna hora Radhošť v Moravskoslezských Beskydech (1129 m n.m.). Podle legendy stávala na vrcholu hory jeho modla, kterou nechali zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu údajně na Radhošť zavítali.
Radegast, slovanský bůh úrody, sklizně, hojnosti a pohostinnosti, ale také slunce a ohně, byl podle bájí velkým milovníkem dobrého jídla a pití. Často přicházel v přestrojení mezi obyčejné lidi a nechával se hostit. Když byl s pohostinností lidí spokojen, bohatě se odměňoval. Ostatně podle této své vlastnosti dostal i jméno – ten, kdo se rád nechává hostit.
Na hřebenové cestě po Radhošti mezi poutní kaplí sv. Cyrila a Metoděje a Pustevnami je umístěna jeho socha. V roce 1929 ji v USA vytvořil sochař Albín Polášek, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm. Socha zobrazuje Radegasta s býčí hlavou, rohem hojnosti, kačernou a s valašskými krpci. Původní asi tři metry vysoká socha byla zhotovena z umělého kamene s přísadou žulové drti. Na Radhošti však špatně odolávala drsnému počasí. Největší škodu soše způsobil blesk, který do ni při bouřce udeřil. Na Radhošti tak byla instalována přesná kopie od kamenosochaře Jana Sobka z Leskovce.
Přírodní žula, z níž sedm tun těžkou sochu Radegasta vytesal, je natolik pevný materiál, že i v extrémních horských podmínkách vydrží bez vážnějšího poškození několik století. Původní originál zdobí vestibul frenštátské radnice. Radegastovi jakoby se na vrchol Radhoště nechtělo – při první cestě roku 1931 nákladní auto se sochou uvízlo ve strmé zatáčce na Pustevnách, odkud ho druhý den muselo vytahovat šest párů koní. Navíc se strhl silný déšť provázený bouřkou, při níž blesk zabil jednoho z vojáků, kteří u Radegasta drželi čestnou stráž.
K působivé soše Radegasta můžete podniknout pěší túru z Dolní Bečvy. Trasa vede po zelené turistické značce až na hřeben Radhoště a dále po modré značce až k soše. Socha boha Radegasta se nachází v nadmořské výšce 1106 metrů. Celková délka středně náročné trasy měří 14,5 km. Kdo se na náročný výšlap necítí, určitě rád využije lanovku z Ráztoky na Pustevny, odkud vede nenáročná cesta po modré značce v délce cca 1 km.
Radhošť je hora v Moravskoslezských Beskydech s nadmořkou výškou 1129 metrů, na které je umístěna socha slovanského boha Radegasta, vytesaná ze 7 tun těžké přírodní žuly.
Radegast byl slovanský bůh úrody, sklizně, hojnosti a pohostinnosti, dále také slunce a ohně. Byl známý svou láskou k dobrému jídlu a pití a často se v přestrojení účastnil hostin obyčejných lidí.
Podle legendy Konstantin a Metoděj, když přišli na Velkou Moravu, navštívili horu Radhošť a nechali zde zbořit modlu boha Radegasta.
Původní sochu Radegasta vytvořil v roce 1929 v USA sochař Albín Polášek, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm, z umělého kamene s přísadou žulové drti.
Socha byla poškozena nepříznivým počasím a zásahem blesku, proto byla na Radhošti instalována její přesná kopie od kamenosochaře Jana Sobka.
Během první cesty se nákladní auto se sochou uvízlo ve strmé zatáčce na Pustevnách, navíc během silné deště a bouřky, kdy blesk zabil jednoho z vojáků strážících sochu.
Lze podniknout pěší túru z Dolní Bečvy, po zelené turistické značce až na hřeben Radhoště a pak po modré až k soše, nebo využít lanovku z Ráztoky na Pustevny a odtud jít po nenáročné modré turistické trase.
Nová socha Radegasta byla vytesána z přírodní žuly, která je velmi pevná a odolná dokonce i v extrémních horských podmínkách.
Originál sochy Radegasta zdobí vestibul radnice ve Frenštátu pod Radhoštěm.
Celková délka středně náročné trasy měří 14,5 km.