V blízkosti horní stanice lanovky z Trojanovic na Pustevny stojí malebná horská chalupa Maměnka, Libušín byl v březnu 2014 zničen požárem, po dlouhé rekonstrukci se otevřel v červenci 2020. Objekty navrhnul architekt Dušan Jurkovič ve stylu lidové architektury Valašska a Kysuce.
Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným slovenským architektem
Dušanem Jurkovičem. Obě budovy byly ve správě
Valašského muzea v přírodě v
Rožnově pod Radhoštěm, které zde provozovalo stylovou restauraci a hotel.
Areál Pusteven je
Národní kulturní památkou.
Jednu z nich – slavný Libušín však
3. března 2014 zachvátil zničující požár. Na výzdobě interiéru
Libušína se podílel český malíř
Mikoláš Aleš, který si zájem o Valašsko odnesl již z Národopisné výstavy Českoslovanské, konané v Praze roku 1895. Podle Alšových
kreseb zbojníků Ondráše a Juráše, portáše Stavinohy a boha
Radegasta vymaloval interiéry Libušína akad. malíř Karel Štapfer. Interiér jídelny byl však požárem zcela zničen, propadla se i střecha. Od roku 2016 probíhala nákladná rekonstrukce k níž přispěla velkým dílem také veřejnost ve formě veřejné sbírky. Obnovený Libušín se otevřel 30. července 2020.
Pustevny (1018 m) leží mezi
Radhoštěm a Tanečnicí. Jsou nejvýznamnější a nejnavštěvovanější
horské středisko Beskyd. Byly byly
pojmenované po poustevnících, kteří zde žili. Posledním poustevníkem byl údajně pověstný Felix, který ve svém útočišti zemřel snad roku 1784. K dřevěným stavbám, které na Pustevnách projektoval architekt
Dušan Jurkovič, patří také
sto let stará dřevěná valašská zvonička. Zdobí ji barevné ornamenty, které vyhotovili brněnští restaurátoři František Procházka a Ivan Popov. V roce 2024 přibyla na pustevnách ekologická stavba
Brána Pusteven, která turistům poskytuje příjemné zázemí, včetně informačního centra.
Obnova Libušína
Obnova chaty Libušín v obci Prostřední Bečva v Beskydech se týkala
kompletně celé budovy. Požár v roce 2014 výrazně poškodil hlavně jeho pravou část, ve které se nachází umělecky nejhodnotnější jídelna. Rekonstrukce začala v dubnu 2016. Investorem a majitelem budovy je Národní muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, na pokrytí nákladů se finančně podíleli lidé veřejnou sbírkou.
Návrh nové podoby národní kulturní památky dostala do rukou architektonická kancelář Masák & Partner, která patří k předním českým společnostem věnující se opravám historických budov. K vypracování projektové dokumentace využívá speciální metodiku zvanou Building Information Management (BIM), která umožňuje koordinovat veškerá potřebná projektová data a vytvořit virtuální 3D model.
Nový Libušín vznikl jako
vědecká rekonstrukce, tedy za použití původních technologií. U všech oprav byly dodrženy tradiční rukodělné řemeslné postupy, používaly se původní materiály a technologie. Chata je opravdu postavená rukama tak, jak ji postavil Jurkovič. Řemeslníci se museli naučit dělat svoji práci ručně a má to praktický důvod. Například ručně hoblované prkno vydrží na povětrnosti řádově o desítky let více než prkno, které je opracované hoblovkou.
Dřevo pro stavbu se pokácelo v zimě, kdy je ve stromech nejméně vody a ve stejné nadmořské výšce, kde se nachází Pustevny, aby odolávalo místním podmínkám. Z každé jedle, kterou pro stavbu darovaly Lesy České republiky, byl vytesán jeden trám. Ty nové doplnily původní, kterých se podařilo zachovat jen minimum.
Návrat k originálu
Referenčním bodem obnovy i barevnosti se stal rok 1925, kdy byla památka zprovozněna po první světové válce. Jako podklady pro obnovu sloužil projekt z roku 1985 a 3D model z roku 1995. Důležitým zdrojem informací byly historické fotografie zachycující autentický vzhled chaty.
Původní podobu získal i interiér secesní lidové stavby. Tradiční metodou řemeslníci vytvořili například fresky a sgrafity s motivy valašských a slovenských pověstí od Mikoláše Alše. Barvy vyrobené dle původní receptury z lněného oleje a přírodních pigmentů byly nanášeny na omítku ručně. V roubence zůstala zachována jídelna i ubytovací části.
Obnova Libušína se neobešla bez změny vytápění na tepelná čerpadla a zajištění hasicího zařízení. V nejcennější části interiéru (jídelně) je plynové stabilní zařízení. Velmi náročný a zároveň unikátní způsob řešení, který se používá u muzejních archivů a expozic s archiváliemi, kde nelze hasit konvenčním způsobem s využitím pěny nebo vody. Celá budova je také opatřena požárními čidly a hlasovým hlášením.
V roce 2021 obdržel Libušín
cenu Grand Prix Patria Nostra 2020 za obnovu Národní kulturní památky, jako příkladný investiční a architektonický počin.
Rekonstrukce Maměnky
V polovině října 2017 započaly demontážní práce na rekonstrukci kotelny v objektu Maměnky na Pustevnách. Cílem projektu je
stabilizování stavebně-technického a vlhkostního stavu kotelny, která je částečně zapuštěna do svahu. Sanací zdiva v kotelně došlo k odstranění účinků
zemní vlhkosti a omezení zasakování srážkových vod. V roce 2018 dostala nové nátěry na západní a jižní straně. V roce 2019 se pokračovalo severní a východní stranou. Úpravou navíc prošlo i roubení, které bylo podle historických pramenů okrové barvy. Veřejnosti se
otevřela ve druhé polovině července 2020. Libušín, společně se sousedním hotelem Maměnka, spravuje
Národní muzeum v přírodě, které nyní hledá nájemce obou objektů.
Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí udělila vědecké rekonstrukci objektu Libušín Cenu „Award for Excellence“ za významný celospolečenský počin obnovy Národní kulturní památky.
Pustevny jsou horské středisko Beskyd, které je pojmenované po poustevnících, kteří zde dříve žili. Jsou známé díky dřevěným stavbám ve stylu lidové architektury, navrženým architektem Dušanem Jurkovičem.
3. března 2014 zachvátil Libušín zničující požár, který výrazně poškodil zejména jeho pravou část, kde se nacházela umělecky nejhodnotnější jídelna.
Libušín prošel nákladnou rekonstrukcí, která začala v dubnu 2016 a byla financována i z veřejné sbírky. Obnova zachovala původní technologie a materiály, a detailně se zaměřovala na ruční řemeslné postupy.
Do obnovy interiéru se zapojil akademický malíř Karel Štapfer, který na základě kreseb Mikoláše Alše zobrazil valašské pověsti na freskách a sgrafitech.
Pro projektovou dokumentaci obnovy Libušína byla použita metodika Building Information Management (BIM), která umožňuje koordinaci projektových dat a vytvoření virtuálního 3D modelu.
V obnoveném Libušíně byla zavedena tepelná čerpadla pro vytápění a stabilní plynové hasicí zařízení v jídelně, což je metoda vhodná pro místa, kde tradiční hasící prostředky nelze použít.
V roce 2021 obdržel Libušín cenu Grand Prix Patria Nostra 2020 za obnovu Národní kulturní památky, jako příkladný investiční a architektonický počin.
Návštěvníci mohou obdivovat tradiční dřevěné stavby v lidovém slohu, navštívit nově otevřené informační centrum v Bráně Pusteven nebo se pokochat barevnými ornamenty na sto let staré dřevěné valašské zvoničce.
Cílem rekonstrukce Maměnky bylo stabilizovat stavebně-technický a vlhkostní stav kotelny, která prošla sanací zdiva a úpravou roubení v historické okrové barvě.
Datum 1925 symbolizuje referenční bod barevnosti a stavu Libušína, kdy byla památka zprovozněna po první světové válce a slouží jako důležitý zdroj informací pro obnovu.