Již téměř sedm století je katedrála Sv. Ducha výraznou dominantou Hradce Králové. Svou osobitou cihlovou architekturou zaujme na první pohled snad každého návštěvníka. V roce 1424 byl v kostele pochován vojevůdce Jan Žižka z Trocnova (později převezen do Čáslavi).
Kontrast červeného neomítaného zdiva a bílého pískovce portálů, oken a říms vytváří působivý estetický dojem. Katedrála je jedinečná nejen svou architekturou ale i tím, že se dochovala jako jediný středověký gotický kostel v celém městě i předměstí, neboť výstavba vojenské pevnosti si v 18. století vyžádala velké stavební úpravy.
Katedrální kostel sv. Ducha stojí na náměstí v Hradci Králové již od roku 1307, kdy ho dala založit královna Eliška Rejčka. Ačkoliv se hned zkraje nevyhnul katastrofě v podobě požáru, byl opraven a v roce 1360 byla dotvořena jeho dnešní silueta s dvěma mohutnými věžemi. Za třicetileté války byl kostel vypleněn Švédy, v roce 1664 jej papež Alexandr VII. povýšil na katedrálu v souvislosti se založením královéhradeckého biskupství.
Z vybavení interiéru je nejvzácnější cínová křtitelnice z roku 1406, kořist husitských vojsk získaná z podlažického kláštera, dále pseudogotický pískovcový oltář v jižní lodi s pozdně gotickými malbami nebo obraz sv. Antonína od Petra Brandla z roku 1730. Dvě mohutné kostelní věže nesou několik zvonů, z nichž největší a nejstarší jsou Orel (1496) a Žebrák (1538).