Výlety (nejen) pro šachisty: tipy na výlety za poznáním nejznámějších černých a bílých věží v Česku

Zvonice, která sloužila zároveň i jako požární hláska a sídlo ponocného, byla sice budována spolu s kostelem sv. Mikuláše, ale její větší část byla postavena až po dokončení chrámu. Od května 2019 je zvonice znovu přístupná pro veřejnost.

Nejvýše vypínající se stavbu zámeckého areálu postavil kníže Karel Maria Lichnovský ji v roce 1887.

Hrad a zámek v Jindřichově Hradci patří k nejrozsáhlejším památkovým komplexům v České republice. Na třetím nádvoří vás přivítají vznosné arkády a za nimi malý park, v němž stojí Rondel, jedna z nejpůvabnějších renesančních staveb v Česku. Každý okruh nabízí interiéry, které jsou k vidění jen zde.

Katolický kostel sv. Kunhuty v Novém Městě na Moravě je zasvěcený svaté Kunhutě. Upoutává především hodnotnou sgrafitovou výzdobou fasády od novoměstského rodáka Karla Němce.

V Dubu nad Moravou, jen 10 km jižně od Olomouce, byl v polovině 18. století vybudován areál, jehož dominantou je poutní kostel Očišťování Panny Marie. Jde o nádherný vrcholně barokní chrám se dvěma 59 metrů vysokými věžemi.

Věž patřila do areálu tzv. dolního hradu, který střežil přístup do hradu. Zajímavý je vstup do věže, který potvrzuje její obranný charakter – nachází se totiž až v polovině její výšky. Kromě pěkného výhledu je na věži umístěna expozice historických řemesel.

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.

Výjimečná příležitost prožít svítání z ochozu Bílé věže a vychutnat neopakovatelnou atmosféru probouzejícího se města.

Na konci Zlaté uličky stojí válcová dělová věž Daliborka, postavená ve svahu nad Jelením příkopem roku 1496 Benediktem Riedem. Od počátku sloužila jako vězení a po svém nejslavnějším vězni byla také pojemnovaná.

Při významných dnech a státních svátcích můžete být doslova pár kroků od toho, když zvoníci rozpohybují třetí největší historický zvon v republice. Sraz účastníků vždy nejméně 15 minut před časem zvonění před Bílou věží.

Pojďte si vyzkoušet unikátní zábavnou a netradiční procházku českobudějovickým centrem spojenou s prohlídkou známých památek. Pro všechny, kteří se chtějí zábavnou formou něco dozvědět o Českých Budějovicích.

Již téměř sedm století je katedrála Sv. Ducha výraznou dominantou Hradce Králové. Svou osobitou cihlovou architekturou zaujme na první pohled snad každého návštěvníka. V roce 1424 byl v kostele pochován vojevůdce Jan Žižka z Trocnova (později převezen do Čáslavi).

Renesanční Bílá věž je nejvyšší dominantou města (72 m), z jejíhož ochozu se otvírá návštěvníkům jedinečný pohled nejen na Hradec Králové, ale i na vzdálené vrcholky Krkonoš a Orlických hor. Bílou věž lze mimořádně navštívit v noci na nočních prohlídkách.

Hrad typu císařské falce je jednou z nejvýznamnějších románských památek České republiky, k nejlépe dochovaným částem patří hradní kaple sv. Erharda a Uršuly a Černá věž, součást románského opevnění.

Dominantou města Štramberk je zřícenina hradu Strallenberg (Štramberk) s válcovou věží zvanou Trúba, který leží na skalnatém vrcholu tzv. Zámeckého kopce. Po rozsáhlé rekonstrukci je Trúba nyní opět přístupná.

Podívejte se na Klatovy z Černé věže, která je dominantou města a v letním období hojně navštěvovanou památkou. Vlivem mnoha požárů získala věž tmavočerné zbarvení, proto dostala název Černá věž.

V roce 1581 byla v Klatovech v blízkosti kostela Narození Panny Marie postavena samostatně stojící renesanční zvonice zvaná Bílá věž (zároveň tvořila vstupní bránu na hřbitov), která nahradila kostelní věž zbořenou v roce 1540.

V prostředí romantické zříceniny uvidíte a zažijete mnohé. Co vás tu čeká? Zachovaná hranolová věž, druhá hradní brána, bašta, zbytky opevnění a podsklepených paláců a černá hradní kuchyně, v níž byla rekonstruována chlebová pec. V areálu hradu najdete také rozhlednu, která nabízí krásné výhledy.

Renesanční Bílá věž nabízí jedinečný pohled nejen na Hradec Králové, ale i na vzdálené vrcholky Krkonoš a Orlických hor. Součástí věže je i třetí největší historický zvon v republice – zvon Augustin.

Dlouhá řada drobných domků je jedno z nejmalebnějších míst Prahy. Romantická pověst spojuje název uličky s alchymisty na dvoře Rudolfa II., kteří zde však ve skutečnosti nikdy nebydleli. Zdejší pitoreskní prostředí zaujalo řadu spisovatelů a výtvarných umělců, žil zde i spisovatel Franz Kafka.

Pokud se při svých toulkách vypravíte do Českého středohoří, nemůžete Hazmburk minout – jeho silueta se dvěma věžemi, horní hranolovitou a dolní kulatou, je vidět ze všech světových stran na desítky kilometrů daleko.

Asi 3 kilometry severozápadně od Buchlovic stojí na vysokém kopci zdaleka viditelný a majestátný hrad Buchlov. Hrad je ukázkou středověké pevnostní architektury a hradní interiéry dokumentují vývoj bytové kultury od 15. do 19. století.

Jednou z dominant Českých Budějovic je Černá věž u náměstí Přemysla Otakara II. Byla dostavěna v roce 1577 a sloužila jako hlásná a strážná věž a také jako zvonice.

Objekt, který i dnes nabídne atraktivní podívanou každému návštěvníkovi. Prohlídková trasa přepychově zařízenými salóny mj. připomíná i pobyty Ludwiga van Beethovena a Ference Liszta.

Šachy jsou jednou z nejpopulárnějších her světa. Hrají je miliony lidí a nejen oni každoročně 20. července slaví Mezinárodní den šachu. Ten je památkou založení Mezinárodní šachové federace (FIDE) v roce 1924. S návrhem slavit tento den přišlo UNESCO a Mezinárodní šachová federace svátek vzala za svůj v roce 1966.

Vypadá to jako začátek fantasy románu: do středověké Prahy přijíždí tajemný cizinec, hovoří s anděly, slibuje zlato, které nikdo nikdy neviděl, a jeho stopy končí v zapomenutém hrobě, nad nímž prý dodnes visí prokletí. Jenže tohle není legenda – to je historie, jen trochu… zahalená ve stínu alchymie a magie. Vydejte se s Kudy z nudy po stopách Edwarda Kellyho, výstředního šarlatána a dobrodruha.

Jednu z nejtemnějších kapitol v dějinách pražského Staroměstského náměstí představují popravy – ať už to bylo stětí vůdce pražské chudiny Jana Želivského roku 1422 nebo poprava posledního husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé s jeho druhy roku 1437.

Věž pravděpodobně vybudoval český stavitel německého původu Benedikt Rejt v rámci výstavby severní části opevnění Pražského hradu po roce 1486.

V areálu Nejvyššího purkrabství stojí ve východním cípu hradního areálu Černá věž, postavená jako součást románského opevnění Hradu ve 12. století.

Strážní bílá věž je dominantou města a stojí vedle kostela sv. Martina. Byla postavena okolo roku 1615.

Obří figurky z dílny Vladimíra Glasera jsou rozmístěné v obcích na Karlštejnsku. Nejkratší trasa od figury k figuře měří cca 72 m. Ze všech figurek chybí pouze bílý pěšec, který stojí v pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit, je tak "jediným velvyslancem" mezi všemi českými nej.