Nejrozšířenějším řemeslem bylo ve Kdyni odedávna platýnkářství, to je výroba mlýnských pytlíků. Na konci 18. století pracovalo ve Kdyni v tomto oboru 24 mistrů, 36 tovaryšů a 11 učedníků.
V roce 1678 založili Lamingenové ve Kdyni textilní manufakturu, prokazatelně nejstarší v Čechách. Roku 1769 prodali Stadionové manufakturu vídeňskému obchodníkovi a bankéři Jakubu Matyáši Schmidtovi, který ji rozšířil a začal v ní vyrábět vlněné látky. Brzy poté pracovalo v manufaktuře už 200 lidí a dalších 1.400 domácích tkalců po kraji. V roce 1825 zaměstnávala přádelna na 500 lidí a přes 6.400 domácích tkalců. Roku 1853 je pokládána za největší továrnu na Plzeňsku.
Rozvoj přádelny přinesl růst celé obci. V roce 1826 měla Kdyně 164 domů a 1428 obyvatel. V roce 1869 stálo ve městě už 224 domů s 1.998 obyvateli.
Od roku 1866 působila ve Kdyni živnostenská pokračovací škola.
Další důležitou etapu v životě města znamenalo postavení pošumavské železnice v roce 1888.
Pro svoje
překrásné romantické okolí se od poloviny 19. století stává Kdyně vyhledávaným letoviskem. Městská kronika dochovala zprávu, že první hosté přijeli do Kdyně na letní byt v roce 1858.
Objevte historii Kdyně, kolébky textilního průmyslu v Čechách, a její proměnu v atraktivní letovisko od 19. století.
Nejrozšířenějším řemeslem ve Kdyni bylo platýnkářství, to je výroba mlýnských pytlíků.
První textilní manufakturu ve Kdyni založili Lamingenové v roce 1678.
Jakub Matyáš Schmidt rozšířil manufakturu a začal v ní vyrábět vlněné látky.
V roce 1825 zaměstnávala přádelna na 500 lidí a přes 6.400 domácích tkalců.
Postavení pošumavské železnice v roce 1888 představovalo důležitou etapu v rozvoji města Kdyně.
Od poloviny 19. století se Kdyně, díky svému romantickému okolí, stala vyhledávaným letoviskem.
V roce 1869 měla Kdyně 1.998 obyvatel.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.