Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně stojí na kopci na náměstí a je výraznou dominantou obce. Po ničivém požáru v dubnu 2024 je nyní kostel do odvolání uzavřen.
Kostel byl vystavěn v letech 1737–1745 majitelem chlumeckého panství hrabětem
Janem Františkem z Fünfkirchenu. Autor návrhu ani stavby není znám.
Jan František dal kostel vystavět z vděčnosti Panně Marii za záchranu života. Scéna nešťastné události dne 31. 7. 1737, kdy byl hrabě spolu se zedníkem zavalen zřícenou klenbou střelnice, kterou nechal postavit poblíž svého sídla, je znázorněna v kopuli kostela.
Hrabě hned v roce 1737 vykonal děkovnou pouť do známého rakouského poutního místa Mariazell, a byl tímto místem tak osloven, že nechal podle milostné kaple i sošky Madony Mariazellské zhotovit chlumecký oltář. Proto se dnes také chlumeckému kostelu někdy říká
Malá Mariazell.
Vzhledem k přílivu poutníků kostel nedostačoval, a proto syn zakladatele nechal kostel prodloužit. Nad vchodem na západní straně kostela je zobrazen rodový znak hrabat z Fünfkirchenu.
K areálu kostela patří také křížová cesta a řada soch světců v jeho okolí. Uvnitř se nachází krásná barokní výzdoba a několik zajímavých fresek.
Objevte historii a uměleckou krásu Kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně, významnou památku postavenou v 18. století.
Kostel byl postaven mezi lety 1737 a 1745.
Zakladatelem kostela byl hrabě Jan František z Fünfkirchenu.
Hrabě dal kostel postavit z vděčnosti Panně Marii za záchranu jeho života po zřícení střelnice.
V kopuli kostela je znázorněna scéna, kdy hrabě a zedník byli zavaleni zřícenou klenbou střelnice.
Je to kvůli inspiraci milostné kaple a sošky Madony Mariazellské, které byly použity pro chlumecký oltář.
Kostel byl dočasně uzavřen kvůli ničivému požáru.
Uvnitř kostela se nachází barokní výzdoba a několik zajímavých fresek.
Nad vchodem na západní straně kostela je zobrazen rodový znak hrabat z Fünfkirchenu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.