Kostel patří k nejstarším sakrálním stavbám na území Moravskoslezského kraje. Unikátní soubor restaurovaných nástěnných maleb v nemá v českém Slezsku obdoby.
Podle nejnovějších archeologických výzkumů pochází
sakristie kostela sv. Benedikta v Krnově z 1. poloviny 13. století a byla kněžištěm původního středověkého kostela.
Nachází se v ní
fresky z 13. a 15. století, které znázorňují mimo jiné výjevy ze života sv. Benedikta z Nursie a proměnění na hoře Tábor. V letech 2001–2007
byly restaurovány.Prohlídka maleb je zážitkem díky působivé kombinaci audiovýkladu s bodovým nasvícením jednotlivých výjevů ze života patrona kostela, sv. Benedikta.
Při barokní přestavbě kostela v letech 1862 až 1863 byla v jeho západním průčelí vybudována
štíhlá věž čtvercového půdorysu.Do roku 1936 byl kostel obklopen nevelkým hřbitovem, který byl od okolí oddělen kamennou zdí se dvěma vstupními branami. Blízkost obecních studní vedla ke zvýšenému výskytu břišního tyfu v letech 1880 až 1929. Také kvůli potřebě rozšíření silnice a blízkosti obecné školy byl hřbitov zrušen.
Vedle kostela stojí
pískovcová socha sv. Jana Křtitele z 30. let 18. století od sochaře Andrease Zahnera, která je stejně jako kostel
kulturní památkou.
Kostel sv. Benedikta, jedna z nejstarších sakrálních staveb v Moravskoslezském kraji, nabízí unikátní fresky a bohatou historii.
Kostel sv. Benedikta je jednou z nejstarších sakrálních staveb v Moravskoslezském kraji.
Kostel má unikátní soubor restaurovaných nástěnných maleb, které nemají v českém Slezsku obdoby.
Fresky v sakristii pochází z 13. a 15. století.
Fresky zobrazují výjevy ze života sv. Benedikta z Nursie a proměnění na hoře Tábor.
Nástěnné malby byly restaurovány v letech 2001-2007.
Prohlídka maleb nabízí zážitek díky kombinaci audiovýkladu a bodového nasvícení scén ze života sv. Benedikta.
Kostel byl přestavěn v barokním stylu mezi lety 1862 a 1863.
Původně byl kostel obklopen hřbitovem s kamennou zdí a dvěma bránami, ale hřbitov byl zrušen v roce 1936.
Sochu sv. Jana Křtitele vytvořil sochař Andreas Zahner v 30. letech 18. století.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.