Otevřené chrámy lákají na prohlídky církevních památek Ostravsko-opavské diecéze

V místě centra původního města Karviná, dnes Doly, najdeme kostel postavený v roce 1736 v barokním slohu, který je zasvěcený sv. Petru z Alkantary. Kostel je známý také pod pojmem "šikmý" kostel v Karviné.

Tato trojlodní novorenesanční bazilika je po velehradské bazilice druhým největším chrámem na Moravě a ve Slezsku. Zdobí ji dvě 67 m vysoké věže z roku 1889, které byly postaveny podle projektu Gustava Meretty. Jedná se o druhý největší chrám na Moravě.

Jedním z nejstarších beskydských dřevěných kostelů je Kostel sv. Ondřeje v Hodslavicích z roku 1551. Kostel byl koncem 16. a počátkem 17. století spravován protestanty. Od poloviny 17. století byl ve správě jezuitů.

Na tzv. Předním cvilínském kopci, nad Krnovem, se majestátně tyčí dvojvěžový červenobílý barokní poutní kostel Povýšení svatého Kříže a Panny Marie Sedmibolestné. Mnoho návštěvníků sem každoročně přijíždí na pravidelné církevní poutě.

Kostel sv. Kateřiny stojí na vyvýšeném břehu říčky Sedlnice při cestě ze Štramberka do Nového Jičína. Samotný kostel je vrcholně gotická stavba z přelomu 14. až 15. století s pravoúhlým kněžištěm a obdélnou lodí.

Barokní farní kostel sv. Jana Nepomuckého dominanta náměstí je národní kulturní památkou. Pyšní se výzdobou malíře Jano Köhlera.

Evangelický Kristův kostel v Ostravě je kostel postavený v letech 1905–1907 ve stylu holandské renesance. Stavba, nazývaná také Červený kostel, patří mezi významné ostravské památky.

Kostel svatého Mikuláše v Ludgeřovicích je novogotický římskokatolický kostel postavený v letech 1906 až 1907. Kostel včetně fary je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Základní kámen kostela byl položen roku 1763. Vybudován byl v pozdním barokním slohu na půdorysu kříže tvořeného hlavní chrámovou lodí, sakristií a kaplí sv. Inocence. Kostel má bohatou rokokovou výzdobu a obsahuje mnoho cenných uměleckých děl.

Chrám sv. Jana Křtitele z červené cihly a kamene byl postaven na počátku 20.století v pseudogotickém slohu a představuje ústřední část celého areálu, ke kterému patří ještě ohradní zeď s branou, hrobka, fara a hospodářské budovy.

Kostel sv. Maxmiliána v horní části hukvaldského náměstí byl započat stavěn v roce 1759 a dokončen za biskupa Maxmiliána hraběte z Hamiltonu. Chrám je význačný především tím, že zde na varhany chodíval hrávat skladatel a zdejší rodák Leoš Janáček.

Kostel sv. Petra a Pavla byl vystavěn v letech 1587-1594 na popud horlivého katolíka Kašpara Pruskovského z Pruskova, který krátce před započetím stavby získal do svého majetku hradecké panství.

Kaple se sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje postavená v roce 1898 v byzantském slohu, kteří toto místo podle staré pověsti navštívili. Před kaplí stojí bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931.

Římskokatolický farní kostel sv. Martina je bezpochyby hlavní pohledová dominanta slezského města Krnova i jedinečná historicko – architektonická památka.

Dřevěný roubený kostel byl poprvé zmíněn v roce 1447. Nynější podoba kostela pochází ze 17. století. K zachováni objektu a jeho areálu bylo ve Frýdku – Místku dne 24. dubna 1981 vyhlášeno ochranné pásmo. Kostel patří k nejcennějším dřevěným sakrálním památkám v republice.

Dřevěný kostel sv. Antonína Paduánského na vrcholu Malé Prašivé (707 m n. m.) je typickým příkladem lidového stavitelství beskydského regionu. Poblíž kostela z roku 1640 se nachází turistická chata s vyhlídkovou věží.

Dříve byl kostel sv. Jakuba malým gotickým kostelem, z větší části dřevěným. Dnešní podoba je mladšího data, pochází z poloviny 17. století. Kostel sv. Jakuba je dominantou Místku.

Kostel patří k nejstarším sakrálním stavbám na území Moravskoslezského kraje. Unikátní soubor restaurovaných nástěnných maleb v nemá v českém Slezsku obdoby.

Turisté mají jedinečnou šanci navštívit toto výjimečné místo celoročně zdarma a s doprovodným výkladem. Kostel s klášterem je jednou z fulneckých dominant a jediným barokním chrámem s dochovanou gotickou křížovou chodbou v Moravskoslezském kraji.

Kostel sv. Václava je spolu se Slezskoostravským hradem nejstarší stavební památkou v Ostravě. První zmínka o původním románském kostele pochází již z roku 1297.

V severní části obce Kunčice pod Ondřejníkem stojí dřevěný kostelík svatého Prokopa a Barbory z konce 17. století. Kostelík stával na Podkarpatské Rusi v obci Hliňanec a je typickou ukázkou podkarpatskoruské kostelní architektury a jeho inventář zase dokladem řeckokatolického vysvěcení.

Dřevěný jednolodní kostel se stěnami pokrytými šindelem na kamenné podezdívce je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek a patří do souboru slezských dřevěných kostelů.

Svatojánská věž tvoří dominantu Frýdku-Místku. Jestliže zdoláte při cestě nahoru bezmála 200 schodů, odměnou vám bude při dobrém počasí krásný výhled do okolí.

Kdy a kým byl tento kostel postaven, nám není známo. Patří však mezi nejstarší kostely v širokém okolí. Stavba byla několikrát přestavována v renesančním, barokním a pseudogotickém slohu.

Jedná se o novogotickou stavbu dostavěnou v počátku 20. století, k níž patří soubor soch se schodištěm, ohradní zdi a přilehlý areál zámeckého parku. Kostel je velmi hodnotná trojlodní monumentální stavba s presbytářem z roku 1466, jejíž novogotická úprava je slohově nejčistší v ČR.