Barokní kostel z let 1738-41 je připisován Františku Maxmiliánu Kaňkovi, fresková výzdoba je dílem J. P. Molitora. Kostel byl upravován v 19. a 20. století.
Jde o
obdélnou stavbu s příčnou lodí, obdélným trojboce zakončeným presbytářem se čtvercovou sakristií a předsíní. V ose vstupního průčelí je vstupní portál, nad ním obdélné okno s polokruhovým záklenkem, v trojúhelném štítě je erb stavebníků z rodu Pachtů z Rájova. Zařízení kostela je převážně rokokové z druhé poloviny 18. století. Krásná je mramorová
rokoková kazatelna, vzácné jsou
rokokové varhany a
křtitelnice ze druhé poloviny 18. století.
Na západní straně u kostela, před portálem, najdete dvouramenné schodiště se
sochou sv. Antonína Paduánského z roku 1739. Při severní straně kostele se nalézá hrobka Pachtů z Rájova, s kovaným křížem. Patron chrámu,
poustevník sv. Havel, žil v 7. století na území dnešního Švýcarska.
Ponořte se do barokní krásy Kostela sv. Havla v Liběchově, s rokokovým interiérem a vzácnými uměleckými díly, zahrnující mramorovou kazatelnu.
Kostel sv. Havla je připisován Františku Maxmiliánu Kaňkovi.
Fresková výzdoba je dílem J. P. Molitora, ale konkrétní datace není uvedena.
Interiér kostela je převážně rokokový z druhé poloviny 18. století.
Zařízení kostela zahrnuje mramorovou rokokovou kazatelnu, rokokové varhany a křtitelnici ze druhé poloviny 18. století.
Na západní straně u kostela je dvouramenné schodiště se sochou sv. Antonína Paduánského z roku 1739.
Patronem kostela je poustevník sv. Havel, který žil v 7. století na území dnešního Švýcarska.
Kostel sv. Havla byl postaven v letech 1738-41.
Kostel byl upravován v 19. a 20. století.
V trojúhelném štítě je erb stavebníků z rodu Pachtů z Rájova.
Při severní straně kostela se nalézá hrobka Pachtů z Rájova s kovaným křížem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.