Den architektury pod heslem Objev konstrukce! otevře veřejnosti běžně nepřístupné budovy

Mezinárodní filmový festival o architektuře a urbanismu. Posláním festivalu je přiblížit nejdůležitější témata současné architektury, designu a urbanismu širokému publiku skrze filmové médium.

V místě dvou původních domů při bývalé Strahovské bráně v Nerudově ulici byl v letech 1691 až 1717 postaven kostel Panny Marie zvaný U Kajetánů.

Továrna byla byla první mechanickou tkalcovnou v Čechách. Továrnu založil v polovině 19. století tehdejší starosta Lomnice a průmyslník Vincenc Mastný. Původním využitím to byla tkalcovna a šlichtovna, později tírna lnu, člunkárna a truhlářská výrobna.

Novodobá divadelní budova Nová scéna, která je unikátním příkladem specifického využití skla, patří pod správu Národního divadla a funguje jako moderní divadlo všech forem a žánrů.

Den architektury – stovky zdarma přístupných akcí po celé České republice i na Slovensku. 14. ročník se uskuteční s podtitulem Proces proměny.

GAMPA nebo-li Galerie města Pardubic funguje od roku 2012. Naším cílem je soudobou uměleckou tvorbu přibližovat široké veřejnosti a vytvářet platformu pro diskuzi nad aktuálními uměleckými i společenskými tématy.

Mariánská Týnice u Kralovic patří ke skvostům barokní architektury západních Čech. Někdejší poutní místo bývalého cisterciáckého kláštera je sídlem Muzea a galerie severního Plzeňska. Areál, který je od roku 2018 na seznamu národních kulturních památek, je v majetku Plzeňského kraje.

Gočárova galerie v Pardubicích představuje stálé expozice výtvarného umění. Pravidelně se pořádá výstavy a organizuje také řadu přednášek pro předem objednané školní skupiny. Expozice najdete v Domě U Jonáše a Automatických mlýnech.

První zmínky o mlýnu jsou známy již z roku 1586, později byl postaven nový mlýn, který byl v majetku bratrů Winternitzových. Budovy mlýna a sila jsou zapsány na seznamu národních technických památek. Komplex patří do desítky největších zařízení svého druhu v ČR.

Stavby ve stylu brutalismu jsou považovány za nejošklivější budovy moderní éry. Brutalismus se dá zjednodušeně charakterizovat jako “beton, beton a zase beton“, a to beton neopracovaný, hrubý a brutální. Moderní architektonický styl, který svůj vrchol zažíval v letech 1954–1970, vychází z poválečné tvorby francouzského architekta Le Corbusiera.

Nejpozoruhodnější součástí kláštera je barokně-gotický kostel stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla. Budova nového konventu pochází od Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Klášter je vzdálen necelých 10 km od Stříbra.

Karlova Koruna je považována za jeden z vrcholů iluzivního baroka v Čechách. Plány na zámek zpracoval jeden z nejvýznamnějších barokních stavitelů italského původu Jan Santini Aichel.

Původně gotický dům, renesančně a roku 1704 barokně přestavěný Kryštofem Dientzenhoferem. V letech 1705–23 patřil J. B. Santinimu, který vytvořil vrcholně barokní domovní průčelí, z nějž se zachovaly jen zvlněné římsy. Dnes se zde nachází Hostel Santini Prague.

Morzinský palác, zvaný též u Mouřenínů, je jedna z nejvýznamnějších staveb pražského vrcholného baroka stojící v Nerudově ulici, na Malé Straně v Praze. V současné době v objektu sídlí velvyslanectví Rumunské republiky.

Vrcholně barokní palác má vícero názvů podle svých dřívějších majitelů. Říká se mu Kolovratský, Thunovský či Thun-Hohenštejnský. Nachází se v Nerudově ulici a dnes v něm sídlí italské velvyslanectví.

Prohlídka začíná ve 14 hodin na nádvoří hradu.

Klášter Želiv byl založen už ve 12. století knížetem Soběslavem. V padesátých letech zde byl internační tábor pro kněze a řeholníky. Želiv však není jen klášter, ale je to celý komplex staveb – klášter s kostelem Narození Panny Marie, konvent, opatství, Trčkův hrad či renesanční dům s palírnou.

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Dům U Černé Matky Boží je vrcholné dílo české kubistické architektury. Vystavěn byl v letech 1911–1912 podle návrhu českého architekta Josefa Gočára. Expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze zde představuje český kubismus jako styl ideově propojující volné i užité umění a architekturu.

Reprezentativní barokní dvoupatrová budova se čtvercovým nádvořím uprostřed Velkého náměstí slouží jako biskupská rezidence. V kapli byl roku 1786 vysvěcen na kněze Josef Dobrovský. V budově se nacházejí portréty hradeckých biskupů.

Původně stál u Velkého náměstí kamenný a zřejmě nejstarší kostel v Hradci, který sloužil do stavby kostela sv. Ducha. Ve 14. stol. vyhořel a byl znovu vystavěn, v 16. stol. se využíval jako sklad soli, později obilí i zbraní. V 18. stol zde byla vystavěna současná kaple dle plánu Santiniho-Aichela.

Široký bulvár, důraz na symetrii a zdobnost, unikátní celky domů, dvorů a vnitrobloků. Mělo zde vzniknout nové město, zalité sluncem, plné zeleně, klidu a spokojených pracujících – protipól původní Ostravy, ve které lidé dosud bydleli v bezprostřední blízkosti hutí a dolů a stovek tun železa a uhlí.