Bystrcký kostel sv. Janů je daleko starší, než na první pohled vypadá. Jeho nejstarší dochované části – obvodové zdi západní části lodi – pocházejí velmi pravděpodobně již z 1. poloviny 13. století. Do roku 1987 byl památkově chráněn.
Nejstarší podoba kostelíka byla podle všeho velmi prostá. Jednoduchá, nevelká bezvěžová stavba obdélníkového půdorysu s jižním vstupem, ke které na východě přiléhalo kněžiště v podobě odsazené půlkruhové apsidy, tedy v půdorysu podobném dnešnímu závěru kostela.
První písemný doklad o bystrckém kostele je velmi pozdní, lze nalézt až k roku 1531. V roce 1592 pak zvonař Matyáš z Velkého Meziříčí ulil pro bystrcký kostel první historicky doložený zvon, pro který byla ke kostelu přistavěna věž, původně přibližně o polovinu nižší než dnes. Do konce 16. století byl doposud plochý strop v kostelní lodi nahrazen dodnes dochovanou klenbou.
V roce 1710 byl do kostelní věže ulit druhý zvon. Bohužel oba zvony, stejně jako píšťaly varhan byly v roce 1917 státem zabaveny jako cenný zdroj kovu pro válečné potřeby.
Teprve roku 1843 se bystrcký kostel dočkal podstatného rozšíření a přestavby. Na východě bylo zbořeno původní kněžiště a loď tak prodloužena k východu směrem k dnešní radnici, kde bylo postaveno nové dodnes dochované kněžiště s bočními přístavky. V roce 1862 byla do dnešní podoby zvýšena věž a další „renovace“proběhla dle nápisů na průčelí roku 1897. V té době bylo k severní zdi původní lodi přistavěno točité schodiště na hudební kruchtu a fasáda dostala dnešní historicko – romantickou podobu.
V roce 1917 konfiskované zvony byly po I. světové válce nahrazeny novými, ocelovými a roku 1923 dostala kostelní kruchta nové varhany. Věžní hodiny byly renovovány roku 1970 a o osm let později došlo ke generální opravě kostelních varhan. V roce 1990 se za značné pomoci farníků opravovala fasáda.
Interiér kostela je dnes vybaven mobiliářem od kousků barokních až po časy moderní. Nejlepší způsob jak jej ocenit je ovšem osobní návštěva a prohlídka.
Prozkoumejte historii a architektonický vývoj Kostela sv. Janů, od 13. století po moderní přestavby a obnovy.
Nejstarší dochované části, obvodové zdi západní části lodi, pocházejí z 1. poloviny 13. století.
Původní podoba byla velmi prostá, jednoduchá stavba obdélníkového půdorysu s jižním vstupem a odsazenou půlkruhovou apsidou.
První historicky doložený zvon byl ulit v roce 1592 zvonařem Matyášem z Velkého Meziříčí.
Byly zabaveny státem jako cenný zdroj kovu pro válečné potřeby.
V 19. století došlo k rozšíření kostela, přestavbě kněžiště, zvýšení věže a dalším renovacím.
Po I. světové válce byly nahrazeny konfiskované zvony ocelovými a v roce 1923 dostala kostelní kruchta nové varhany.
Interiér je vybaven mobiliářem od barokních kusů až po moderní časy.
Nejlepší způsob je osobní návštěva a prohlídka kostela.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.