Po původní provizorní kapli postavili Benediktini koncem 12. století loď dnešního kostela. Zbytky původního románského zdiva můžeme vidět na severní straně lodi. Jedná se o nejstarší dosud používanou stavbu v Brně.
K západní straně lodi byla po roce 1200 přistavěna tribunová věž, která je jednou z jedenácti zachovaných staveb svého druhu v Česku. Brzy po roce 1200 postavili na místě dnešního parku a zahrad klášter s názvem Porta Dei (Brána Boží). V letech 1574-1577 byl kostel obnoven, pravděpodobně i v tomto období byla postavena věž.
Barokizace kostela proběhla ve dvou etapách. V roce 1853 byla postavena nová sakristie a kostel prošel celkovou novogotickou přestavbou do roku 1888. V roce 1861 byla zvětšena již v baroku upravená okna. Současná kruchta, přístupná ze severní schodišťové přístavby, pochází z roku 1871, kdy byla stržena románská empora. Při kopání základů pod schodiště na kruchtu byla nalezena v hloubce 0,60 m pod terénem 2,0 m mocná vrstva lidských kostí – bývalá kostnice. V roce 1951 byly odstraněny oba boční oltáře. Fasáda kostela byla obnovena v letech 1973-1975.
V obdobích mezi zásadními rekonstrukcemi a opravami kostel poměrně značně chátral, k čemuž přispívaly povodně. Okolí kostela bylo oproti dnešnímu stavu o 1,60 m níže a tok blízké Svitavy nebyl regulován a procházel v blízkosti kostela. V parku před kostelem byl hřbitov. Mezi předsíní kostela a kaplí svátosti smíření je dlouhý sklep, po strop plný kostí.
Největší úpravou ve své historii prošel kostel v posledních letech, kdy se farnost připravovala na devítisté výročí (v roce 2004) první zmínky o Luhu – Komárově. V letech 1995 až 2004 byla postupně provedena výměna věže, statické zajištění objektu, obnova krovu a střešní krytiny, odvlhčení zdiva, obnova omítek a instalací. Restaurovány byly všechny kamenné prvky uvnitř i vně kostela. Kostel byl upraven tak, aby liturgicky odpovídal závěrům a požadavkům II. Vatikánského koncilu a představám nového tisíciletí.
Vedle kostela stojí také novogotická kaple Vzkříšení z roku 1856.