Římskokatolický kostel svatého Vavřince ve Vysokém Mýtě, z konce 13. století, je trojlodní vrcholně gotická stavba z tesaného kamene se dvěma věžemi v průčelí. V průběhu své existence několikrát vyhořel, do dnešní podoby byl upraven roku 1892 až 1899 v novogotickém stylu.
Kostel sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě byl postaven nejspíše
ve 13. století, podrobnosti o jeho vzniku se nezachovaly, ví se však, že byl založen současně s městem. Dostavba kostela se podařila v 1. polovině 14. století
za Karla Plichty ze Žerotína.
Při velkém
požáru roku 1461 shořela polovina města i s chrámem – z kostela zůstala stát jen jižní věž a část jižní lodi. Vysokomýtští začali hned se stavbou nového chrámu. Po roce
1500 už stály
předsíně západního a severního vchodu. Klenutí je z roku 1525, podélná osa měří 53 m, trojlodí 23 m,
výška klenby je 21,30 m a
věže mají pět pater vysokých 67 m. Bohužel roku 1774 došlo opět k požáru, při kterém vyhořela velká část města a ani kostel nezůstal ušetřen. Od této doby kostel chátral a
až v roce 1837 došlo k jeho
rekonstrukci. Stavba v novogotickém stylu byla dokončena architekty
Františka Schmoranze a Josefa Mockra v letech 1892 až 1899.
V bohatě zdobeném interiéru kostela je
10 oltářů. Stěny chrámu pokrývá působivá
secesní výzdoba a řada figurálních scén. Hlavní oltář s
obrazem Nanebevzetí Panny Marie pochází
z roku 1728 od Petra Brandla. Většina zbylého vybavení je novodobá, dochovala se jen gotická křtitelnice z roku 1499 ulitá Ondřejem Ptáčkem a v boční kapli sv. Jana Křtitele socha Madony z počátku 16. století.