Velkolepý projekt tvorby lázeňského areálu s mnoha uměleckými díly, citlivě zakomponovaný do krajiny, vypracoval zřejmě italský architekt G. B. Alliprandi na objednávku hraběte F.A.Sporcka.
Areál byl koncipován zrcadlově, na ose kolmo přetínající řeku Labe. Stavby na levém břehu byly určeny společenskému životu, opačný břeh patřil záležitostem spíše duchovním. Po dokončení lázní je evropská šlechta řadila mezi tři nejslavnější v tehdejší Evropě. Kuks se stal brzy stejně slavný jako lázně Cáchy a Baden Baden.
První stavbou byla kaple Nanebevzetí Panny Marie z roku 1697, která nahradila starší stavbu nad pramenem vody. Pro časté návštěvníky nechal hrabě Sporck postavit v roce 1699 hostinec "U zlatého slunce", který sloužil s pozdější přístavbou ještě donedávna jako obecní škola. Ve stejné době přibyl most přes Labe a pod schody Dianina lázeň. V roce 1700 mohli hosté obdivovat letohrádek a veliký holubník a každým rokem pak přibyla další stavba. Nejdříve větrný mlýn v prostoru dnešního hřbitova, který čerpal ze studny vodu k zalévání zahrady. Pak dřevěné divadlo a o rok později závodiště na pravém břehu Labe.
První kamenný lázeňský dům byl postaven v roce 1704 v místě nad dnešním kaskádovým schodištěm. Spodní část lázeňského domu byla upravena na lázeň s dvanácti koupelnami. V horní části byl bohatě zdobený sál s komnatami po stranách, odkud se vycházelo na promenádní arkády s překrásnou vyhlídkou do údolí. V druhém poschodí sídlila část roku hraběcí rodina, proto byl lázeňský dům od té doby nazýván zámečkem. Skutečný zámek byl dokončen až v roce 1710, vpravo od hostince U zlatého slunce. Od dvouposchoďového zámečku dolů směrem k řece vedlo monumentální schodiště se širokým kaskádovitým zábradlím. Po obou stranách schodiště se rozebíhaly promenádní zahrady s květinami, stromy a upravovanými keři. Obě zahrady doplňoval vodotrysk a sochařská výzdoba s nejvíce obdivovanými sochami Diany a Aktaiona. Pod terasovitými zahradami byly postaveny čtyři domy pro lázeňské hosty, které stojí dodnes.
Lázeňský areál na Kuksu pokračoval i na pravém pobřeží, se kterým jej spojoval dřevěný most se sochou Salvátora. Na lukách za mostem bylo obdélníkové závodiště (rejdiště), zdobené 40 soškami kamenných trpaslíků. Postavy trpaslíků znázorňovaly hrůzy třicetileté války (podle Callotových rytin) a také obličeje lidí, které hrabě neměl v lásce. Nedaleko závodiště stála besídka s fontánou a vodotrysky, holubník a na východním návrší Dům filozofů s bohatou knihovnou, zaměřenou na křesťansko naučná témata.
Z velkolepého areálu se do dnešní doby zachovalo jen torzo. V roce 1738 zemřel hrabě F. A. Sporck a jeho dědicové jevili o Kuks malý zájem. Vichřice a povodeň zničila o dva roky později závodiště, most přes Labe, letohrádek i holubník a zatopila lázeňské domy na nábřeží. To znamenalo začátek konce lázeňské slávy. Po opakovaných povodních a požáru v roce 1896 byly lázeňské budovy postupně bourány a v roce 1901 strženy i trosky zámku.
Úniková hra Šporkova skrýš
Barokní sklep v lázních budou roku 2018 přebudovány na Šporkovu skrýš. Ti, kdož mají rádi únikové hry se tam nechají zavřít s tím, že v omezeném čase budou muset vyřešit různé záhady na cestě ke svobodě. Ty, kterým se to nepodaří, čeká symbolická poprava.