Liebiegovo městečko je nejvýraznější ukázkou secesní výstavby bytových domů v Liberci. Zaměstnanecké sídliště vybudované v bezprostřední blízkosti továrny vznikalo od poloviny 19. století do 20. let 20. století.
Textilní baroni – Liebiegové – potřebovali pro své tehdejší impérium spoustu dělníků. A také se o ně postarali. V blízkosti továrny tak od poloviny 19. století do 20. let 20. století vyrostlo zaměstnanecké sídliště poeticky přezdívané Liebiegovo městečko. Kolonii vymezuje vrch Perštýn a Svatoplukova ulice, kde je nejstarší partie, a dále ulice Andělčina, Klicperova, Gollova, Mikulášská, Plátenická, Na Zátočí a náměstí Příbramské a Pod Branou.
Město ve městě
Kolonie byla vlastně jakýmsi „městem ve městě“ a do určité míry i soběstačná. Součástí městečka byla škola, školka, jesle, kostel a hasičská zbrojnice, fungovaly tu i prádelny, hostinec a přízemí domů s loubím tehdy obsadily obchody (dnes už tu nejsou). To vše na jedné straně usnadňovalo život obyvatelům a na straně druhé šlo i o velmi výhodný počin Theodora Liebiega. Zajistil si tak, že jeho zaměstanci u něj peníze nejen vydělali, ale následně je u něj zase také utratili. Sídliště se postupně rozrůstalo až do roku 1929. Za povšimnutí stojí především dveře jednotlivých objektů, které jsou příkladem náročné řezbářské práce. Historický půvab domků vetkaných do kopcovitého terénu okouzluje místní, turisty i filmaře dodnes – schválně se městečkem projděte a určitě nám dáte za pravdu.
Objevte Liebiegovo městečko v Liberci, fascinující secesní sídliště z počátku 19. století, známé dřevěnými rezby a historickým půvabem.
Liebiegovo městečko v Liberci vznikalo od poloviny 19. století do 20. let 20. století.
Liebiegovo městečko je charakteristické svým secesním stylem bytových domů a historickým půvabem domků vetkaných do kopcovitého terénu.
Součástí městečka byla škola, školka, jesle, kostel, hasičská zbrojnice, prádelny, hostinec a obchody.
Hlavními obyvateli a zaměstnanci byli dělníci pracující pro impérium textilních baronů Liebiegových.
Umístění obchodů a služeb přímo v městečku usnadňovalo život obyvatelům a zároveň to byl výhodný počin pro Theodora Liebiega, protože zaměstnanci peníze vydělané u něj následně utratili zase u něj.
Na dveřích domů v Liebiegově městečku můžeme obdivovat náročnou řezbářskou práci.
Liebiegovo městečko se rozrůstalo až do roku 1929.
Během procházky městečkem lze obdivovat historické domy ve stylu secese a detailní řezbářské práce na dveřích.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.