Zástupkyně Bousínských lip je jedním ze symbolů houževnatosti předků, kteří se po 2. světové válce vrátili do zpustošené vesničky, přestože jejich domovy byly ruinami. Kořeny tu prý měli tak hluboko, že nemohli jinak.
Lípy v Bousíně jsou jednou z mála připomínek dramatických příběhů obyvatelstva
Drahanské vrchoviny, kteří byli
říšským protektorem násilně vystěhováni ze svých domovů.
Místní nechali vysadit
lípu jako symbol svobody a vzniku Československa v roce 1919. O několik desítek let později byla vysazena alej na počest návratu obyvatel Bousína po jejich vyhnání Němci během druhé světové války. Bousín byl jednou z 33 obcí
Drahanské vrchoviny, které byly násilně vystěhovány kvůli vytvoření
vojenského prostoru pro německou armádu.
Nedávnou výzvou pro místní bylo dohlížet na obnovu zdejších sítí, kvůli které
měla být lípa
pokácena. Obec se však nevzdala a s úřady dohodla
šetrné obkopávání kořenů. Vedení obce tak muselo téměř denně dohlížet na výkopové práce, strom se však podařilo zachránit.