Bývalý lovecký zámeček Dřevíč byl vybudován v hlubokých lesích nad údolím potoka Vůznice severně od Nižboru v obci Sýkořice. Zámek je veřejnosti nepřístupný.
Lovecký zámeček Dřevíč nemá tolik bohatou historii jako ostatní hrady a zámky. Zpočátku zde byla na pokyn arciknížete Ferdinanda vybudována
myslivna. Samotný zámeček nechal v 18. století postavit
Josef Vilém z Fürstenberka, majitel křivoklátského panství.
Ve 20. letech 20. století zámek odkoupil stát pro sídlo lesní správy. O několik let později stavba patřila generálnímu ředitelství ZZN Praha, které používalo
zámek jako školící středisko. Od 90. let 20. století je zámek soukromým majetkem, jehož majitelem
byl Karel Schwarzenberg.
Je to obdélná
jednopatrová barokní budova krytá mansardovou střechou. Fasáda zámku je jednoduchá a
výrazně blankytně modrá. V sousedství dřevíčského zámku se nachází
letní pavilónek a hospodářské budovy a nedaleko se nachází
novobarokní kaple sv. Huberta z roku 1899. Okolí zámeckého komplexu obklopuje krajinářský park.
Nedaleko dřevíčského zámečku se nachází
zámek Nižbor, o něco dál leží
hrad Křivoklát nebo město
Beroun a jeho památky. Za návštěvu stojí i
Hamousův statek ve Zbečně.
Objavte historii a unikátní barokní architekturu loveckého zámečku Dřevíč, skrytého v lesích nedaleko Nižboru.
Lovecký zámeček Dřevíč se nachází nad údolím potoka Vůznice severně od Nižboru v obci Sýkořice.
Ne, zámek je veřejnosti nepřístupný.
Původní myslivna byla vybudována na pokyn arciknížete Ferdinanda a samotný zámeček byl postaven Josefem Vilémem z Fürstenberka v 18. století.
Lovecký zámeček Dřevíč je obdélná jednopatrová barokní budova s mansardovou střechou.
V sousedství se nachází letní pavilónek, hospodářské budovy a novobarokní kaple sv. Huberta z roku 1899.
V blízkosti se nachází zámek Nižbor, hrad Křivoklát, město Beroun a Hamousův statek ve Zbečně.
Ve 20. letech 20. století zámek odkoupil stát a později patřil generálnímu ředitelství ZZN Praha, které zde mělo školící středisko.
Od 90. let 20. století je zámeček soukromým majetkem a jeho majitelem byl Karel Schwarzenberg.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.