Trasa naučné stezky je vedena východní částí Lužických a Žitavských hor, částečně po linii významné geologické poruchy tzv. lužického zlomu. Na 27 zastávkách seznamuje návštěvníky s přírodovědnými i kulturními zajímavostmi zdejšího kraje.
Přeshraniční českoněmecký projekt naučného okruhu
o celkové délce 31 km seznamuje návštěvníky s přírodou a krajinou
Lužických a Žitavských hor. Na české části trasy se kromě seznámení s
lučními a lesními společenstvy,
historií osídlení a turistiky věnuje především významnému geologickému zlomu – tzv. Lužický přesmyk nebo
Lužická porucha. Naučná stezka
nahradila bývalou stezku „Lužický přesmyk“ z roku 1989. Česko-německou státní hranici stezka překračuje na hraničních přechodech
Hrádek nad Nisou-Hartau a Petrovice-Lückendorf.
Nejzajímavějšími místy na trase stezky jsou
Bílé kameny,
vrch Vysoká s Kozími hřbety, Horní skály,
Vraní skály,
Krásný důl,
Popova skála, Sedlecký Špičák, údolí Bílého potoka, vrch Töpfer, skalní průrvy Kleine Felsengasse a
Grosse Felsengasse, vyhlídka na Scharfensteinu, letovisko Lückendorf,
zámek Lemberk s Bredovským zámečkem, osada Polesí se skalní
vyhlídkou Havran a Tobiášova borovice.
Chráněná krajinná oblast Lužické hory byla vyhlášena v roce 1976 na území o rozloze 270 km
2 k zajištění ochrany harmonické krajiny v pískovcovém území tzv. České křídové pánve. Krajina vyniká výrazným reliéfem, vysokou lesnatostí a celkový krajinný ráz oblasti dokresluje
lužická lidová architektura. K přírodovědecky nejhodnotnějším částem Lužických hor patří zbytky přirozených lesních porostů ve vrcholových partiích hor, podmáčené
louky s výskytem vstavačovitých druhů rostlin a význačné
geomorfologické útvary.
Chráněná krajinná oblast Žitavské hory na území SRN je od
Lužických hor oddělena jen státní hranicí a názvem. Krajina Žitavských hor byla vytvářena vlivem obdobných kulturních zásahů ve srovnatelných přírodních poměrech jako v Lužických horách. K nejcennějším ekosystémům patří
vrcholové partie kopců, hluboká údolí potoků a říček se zbytky přirozených lesů a pískovcová skalní města. K ochraně harmonické krajiny s vyváženým podílem lesních a zemědělských kultur a obcí s typickou architekturou -
lužickými hrázděnými domky, byla na území o rozloze 62,7 km
2 vyhlášena v roce 1958 Chráněná krajinná oblast Žitavské hory.
Podrobnosti o přeshraničním naučném okruhu Lužické a Žitavské hory. Poznávání krajiny, přírody a kultury na 31km trase.
Celková délka naučné stezky je 31 km.
Na trase lze navštívit Bílé kameny, vrch Vysoká s Kozími hřbety, Horní skály a mnoho dalších zajímavých míst.
Chráněná krajinná oblast Lužické hory byla vyhlášena v roce 1976.
Krajina Lužických hor vyniká výrazným reliéfem, vysokou lesnatostí a typickou lužickou lidovou architekturou.
Pro Lužické hory jsou typické zbytky přirozených lesních porostů, podmáčené louky s vstavačovitými druhy rostlin a geomorfologické útvary.
Žitavské hory jsou bohaté na vrcholové partie kopců, hluboká údolí potoků a pískovcová skalní města.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.