Mikulášská štola v obci Hora Svaté Kateřiny je největší a nejznámější štolou v oblasti české části Krušnohoří. Ve středověku se zde těžilo stříbro a měď. Celkově dosahují chodby hloubky až 157 m pod zem. V 90. letech tu hledači pokladů pátrali po Jantarové komnatě.
Ve středověku byla
Mikulášská štola nejznámější štolou na stříbro a měď v
Krušných horách. Nad úroveň této štoly jsou uvnitř tři patra chodeb, pod úroveň jsou
chodby do hloubky 157 m. V minulosti zajišťovalo odvodňování
velké vodní kolo uvnitř této štoly, které bylo poháněné vodou z náhonu hraniční říčky Svidnice u Nové Vsi v Horách.
Vyčerpaná voda pak poháněla ještě pilu. Dnes jsou spodní chodby bohužel zatopeny.
Těžba rud prakticky skončila v 18. století. V roce
1936 zde bylo otevřeno
hornické muzeum. Od roku 1939
do roku 1945 sloužila štola jako protiletecký kryt pro obyvatelstvo z okolí. V dubnu 1945 zde měly být ukryty archiválie a hodnotné
věci z německé Třetí říše. V současné době je opraveno cca 420 m štoly a památka je zpřístupněna veřejnosti.
Prohlídková trasa ve štole
Na trase dlouhé
240 metrů lze spatřit
zaplavené podzemí, ale i
osmdesát metrů vysoký komín, kterým se kdysi vytěžená hornina dostávala na povrch. V polovině návštěvnické trasy lze spatřit i
zatopenou studnu, hlubokou více než 32 metrů, která sloužila k
čerpání vody z nižších pater dolu.
Kdysi, před zavedením pump, které poháněla nejprve pára a později elektřina, čerpali
horníci vodu pomocí obřího dřevěného kola, které
fungovalo na lidský pohon. Dělníci v něm museli šlapat, a tím ho roztáčet. Díky křišťálově čisté vodě je stále
pod hladinou vidět žebřík, kterým se horníci dostávali hlouběji pod zem.
Délka chodeb v několika štolách v okolí horské obce
se počítá na desítky kilometrů. Část z nich by se mohla někdy v budoucnosti veřejnosti také otevřít. Jedna z chodeb ze svatomikulášské štoly prý ústí až na zdejším náměstí.
Mohla hora Svaté Kateřiny ukrývat Jantarovou komnatu?
Těžba mědi a stříbra nakonec skončila na začátku minulého století. Ještě těsně po 2. světové válce zkoumali zdejší podzemí Sověti. Před tím totiž
zdejší štoly využívali odsunutí Němci, kteří si
chodili do svých chalup pro věci, které si původně nemohli odnést. Zdejší podzemí znali mnohem líp než nově příchozí pohraničníci.
V 90. letech pak místo proslavil
sudetoněmecký hledač pokladů narozený v Kovářské u Chomutova Helmut Gaensel. Ve štole neúspěšně hledal
legendární Jantarovou komnatu ukradenou v Rusku, kterou tu podle jeho informací mohli nacisté ukrýt v roce 1945.
Důlní díla v revíru Hora Svaté Kateřiny
V katastru obce se nachází
64 štol z toho 14 pojmenovaných. Doly, respektive jejich úvodní části, se nacházely po obou svazích Městského vrchu ale
i na svazích protilehlých, tzn. na saském území.
Důlní díla v revíru Hora Svaté Kateřiny můžeme rozdělit na několik skupin. První je
Důlní komplex Mikuláš – Kateřina a související důlní díla
v západní části Městského vrchu. Na severozápadním okraji města se nachází nejznámější žíla města s názvem Mikuláš. Později byly raženy štoly
níže ve svahu (horní, střední a spodní štola Mikuláš a chodba Aufschlagrösche). Nově ražená
štola Kateřina sledovala štolu Mikuláš a byla s ní propojena. Kromě nejvýznamnější Mikulášské žíly se v revíru vyskytuje přes dvacet dalších méně mocných žil, o nichž máme jen sporé informace, podle kterých lze usuzovat, že minerální složení těchto žil bylo obdobné jako složení žíly Mikuláš.
Další doly se nacházely
ve svahu pod „Hraniční předávací stanicí Transgas a.s.“. Dle důlních map a povrchových pozůstatků se přímo pod stanicí nacházejí rozsáhlá důlní díla. Tato díla jsou již počátkem 17. stol. vedena jako opuštěná a zavalená díla. Východně se pak nacházejí ještě další čtyři žíly a štoly, nejdůležitější však byla
štola Tiefer Georgi. V poslední řadě jmenujme
doly v prostoru pod bývalou skládkou TKO (tuhého komu-nálního odpadu) a
doly v prostoru Zobelgebirge, tj. severně od serpentin silnice do Malého Háje.