Přestože byly české země rozlohou malé, šlo o území neobyčejně bohaté na nerostné suroviny. Vedle zlata patřilo stříbro mezi nejvýznamnější kovy českého středověku. Traduje se, že je těžili už Keltové, později se České království díky stříbrným dolům v
Jihlavě a
Kutné Hoře stalo kolébkou báňského zákonodárství. Vůbec nejstarší stříbrný český důl ale musíme hledat jinde. Napoví nám jméno města
Stříbro: zdejší revír byl zřejmě nejstarší těžební oblastí a zprávy o těžbě stříbra z let 1183 a 1186 jsou starší než zprávy o dolování v Krušných horách a v Sasku. Právě ve Stříbře vznikl
historicky nejstarší stříbrný důl, kde je těžba doložená již v roce 1188. Před ústím bývalé
královské dědičné štoly Prokop si prohlédnete
Hornický skanzen s bohatým strojním vybavením, můžete samozřejmě navštívit i podzemí.
Jihlava, stříbrná pokladnice na Vysočině
Od 13. století se začala rozmáhat těžba stříbra v okolí dnešní
Jihlavy na
Vysočině. Zdejší rudní revír byl velmi rozsáhlý, na severu dosahoval až k
Polné, na jihu k
Třešti, na západě k
Vyskytné a na východě k
Lukám nad Jihlavou. Archeologické průzkumy odhalily nejenom pozůstatky dolů, ale také hornické osady a areály, kde se roztloukala ruda a kde stály tavicí pece. Stará důlní díla dnes mapují
hornické naučné stezky, zajímavá a plná stříbra je i expozice
Muzea Vysočiny, které sídlí ve dvou propojených měšťanských renesančních domech na
Masarykově náměstí v centru
Jihlavy.
O moci a bohatství zdejších měšťanů vypovídá výstavná
Brána Matky Boží, zbytky středověkého opevnění, honosné měšťanské domy i gotické
kostely sv. Jakuba a
Povýšení sv. Kříže. Slavnou stříbrnou minulost připomíná také návštěva
jihlavských podzemních chodeb, které sice nevznikly kvůli dolování, ale jsou podobně staré, a také
Jihlavský havířský průvod. Tradice obnovená v roce 1999 sahá až do 19. století, kdy průvod havířů býval součástí svatojánského průvodu ke
kostelíku sv. Jana Křtitele, považovaného za svatyni všech místních horníků.
Kutná Hora, důl Osel a České muzeum stříbra
Na konci 13. století vypukla stříbrná horečka v
Kutné Hoře. Nejprve se podobně jako na
Vysočině stříbro těžilo v čisté podobě v povrchových dolech, později se ale horníci museli vydat do hloubky a vytěžený materiál čistit od nejrůznějších příměsí. Mezi roky 1290 až 1350 se v kutnohorském stříbrném revíru vytěžilo asi 55 kilogramů čistého stříbra denně, což byla přibližně třetina tehdejší evropské produkce.
Skutečným pojmem mezi kutnohorskými doly byl
důl Osel, založený roku 1363. Byl tak populární, že dokonce existovalo úsloví
„dokud Osel bude řváti, bude Hora pevně státi“. Naštěstí Kutná Hora Oslův konec přečkala bez větší úhony: v roce 1541 důl zatopila voda a nepodařilo se ji už odčerpat.
Kde se Osel nacházel? Zřejmě někde pod
chrámem svaté Barbory, známé patronky horníků – ostatně stavba velkolepého gotického chrámu se financovala právě ze stříbra, vytěženého v Oslovi. Jen pro vaši představu: s odhadovanou hloubkou 616 až 662 metrů byl na přelomu 15. a 16. století nejhlubším dolem té doby na světě. V kutnohorském
Vlašském dvoře také vznikla
královská mincovna a razily se tu stříbrné
Pražské groše, uznávané platidlo středověku.
S historií města, rudním revírem i kutnohorským mincovnictvím vás seznámí
České muzeum stříbra. Výjimečný zážitek nabízí především druhý okruh, jehož součástí je havířská osada a asi 250 m dlouhá chodba
původního středověkého dolu s historickým technickým vybavením.
Jáchymovské stříbrné tolary
V 16. století se stříbro už těžilo na celé řadě míst, od
jižních Čech,
Českého Krumlova a
Rudolfovského revíru u
Českých Budějovic přes
Nalžovské Hory, Starou Vožici a
Ratibořské Hory až po
Krkonoše a
Krušné hory. Stříbrné doly byly v
Abertamech, u
Hory Sv. Kateřiny, v
Hrobu, stříbro se dolovalo ve
štole Lehnschafter v
Mikulově,
Vejprtech i na
Božím Daru. Díky objevu stříbra bylo roku 1516 založeno město
Jáchymov, kde v roce 1519 hraběcí rod Šliků začal razit
jáchymovské tolary – mince, od kterých později odvodily svůj název
dolary.
Za zmínku stojí i
Důl Svornost: dnes jej známe jako
nejstarší uranový důl na světě, který zásobuje radonovou vodou
lázně Jáchymov. Dávno před uranem se ve Svornosti těžilo stříbro: důlní chodby měřily přes sto kilometrů a nacházely se zde nejbohatší stříbrné žíly Jáchymovska.
Nejhlubší důl na světě byl v Příbrami
Světovou velmocí v těžbě stříbra se ovšem České království nestalo ani díky
Jihlavě či
Kutné Hoře, ani kvůli
Jáchymovu. Stříbrný poklad ukrývaly doly na
Březových Horách v dnešní
Příbrami – ostatně slávu zdejších nalezišť prý v jednom z proroctví věštila už
kněžna Libuše, když pravila:
„Vidím vrch březový, kterýž jest stříbra plný.“
Na přelomu 18. a 19. století z Příbrami pocházelo
až 97 % veškerého stříbra v celém Rakousko-Uhersku. Ve zdejších dolech se navíc podařilo pokořit ještě další světový rekord: 8. května 1875 se horníci na dole Vojtěch jako první na světě dostali do svislé hloubky tisíc metrů. Příbramské doly ostatně dlouho patřily k nejhlubším na světě.
Při prohlídce zdejšího
Hornického muzea se dozvíte řadu podrobností o těžbě stříbra a olova, které se tu dolovaly až do roku 1978. Můžete se projít několika štolami, atraktivní je také
jízda vláčkem 260 metrů dlouhou Prokopskou štolou, která ústí u jámy Prokop z roku 1832. S 1600 metry jde o nejhlubší šachtu v březohorském revíru a dodnes jednu z nejhlubších šachet ve střední Evropě.
Stříbro: co o něm nevíte?
- Největší předmět ze stříbra v České republice je stříbrný náhrobek sv. Jana Nepomuckého v chóru katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Více než tři století po smrti oblíbeného českého světce jej v letech 1733 až 1736 zhotovil vídeňský stříbrník Johann Joseph Würth, a to podle návrhu Josepha Emanuela Fischera z Erlachu.
- Odhaduje se, že na celém světě bylo dodnes vytěženo skoro jeden a půl milionu tun stříbra.
-
- V současnosti se v České republice ví o zásobách stříbra ve výši 534 tun, hlavní ložiska se nacházejí v Horním Benešově, Horním Městě, Kutné Hoře, Rudě u Rýmařova a ve Zlatých Horách.
- Většina stříbra se dnes těží v Mexiku, Číně, Peru, Austrálii a Chile.
- Stříbro má mnohostranné využití: kromě výroby klenotů se používá například v elektroprůmyslu a ve fotografickém průmyslu, ve zdravotnictví a dalších oborech.
Většina českého stříbra byla vytěžena na Březových Horách v Příbrami.
V Kutné Hoře můžete navštívit Muzeum českého stříbra.
Jihlava nabízí expozici v Muzeu Vysočiny, Jihlavské podzemní chodby a Jihlavský havířský průvod.
Nejznámější důl v Kutné Hoře byl důl Osel, který byl zatopen v roce 1541.
Důl Vojtěch v Příbrami drží rekord, když jeho horníci dosáhli jako první na světě svislé hloubky tisíc metrů.
Město Jáchymov bylo založeno v roce 1516 a zde byly razeny jáchymovské tolary.
Stavba chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře byla financována ze stříbra z dolu Osel.
Největší předmět ze stříbra v České republice je stříbrný náhrobek sv. Jana Nepomuckého v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.
Stříbro se využívá ve výrobě klenotů, elektroprůmyslu, fotografickém průmyslu a ve zdravotnictví.
Hlavní stříbrná ložiska se nachází v Horním Benešově, Horním Městě, Kutné Hoře, Rudě u Rýmařova a ve Zlatých Horách.