Mniškový kámen připomíná lesní kalamitu z roku 1921 způsobenou přemnožením bekyně mnišky, jejíž housenky se živí jehličím zdravých stromů.
Bekyně mniška je nenápadný
bílý motýl s
černými klikatými skvrnami. Vedle lýkožrouta smrkového (kůrovce) je zařazena mezi hlavní kalamitní škůdce – dokáže zcela zničit lesní porosty na velkých rozlohách. Největší ráj mívá ve
smrkových porostech stejného stáří, a to zejména stromy
starší 30 let. Kromě smrků ale nepohrdne ani borovicí, modříny, jedlí, buky a v kalamitním stavu i dalšími dřevinami.
Samičky kladou vajíčka na šupiny kůry, vajíčka přezimují a na jaře se líhnou velmi žravé housenky, které ožírají nejprve nové
smrkové výhonky, později i staré
jehlice. Pomocí vláken se spouštějí na nižší části koruny a větrem se také přenášejí na jiné stromy. Navíc žerou tzv. „plýtvavě“, to znamená, že nezkonzumované, překousané části jehlic padají z korun k zemi. Třicetileté a starší smrky po žíru
nezregenerují, ale uschnou. Vhodné podmínky k přemnožení vytváří
teplé a suché počasí.
Jedna z
největších mniškových kalamit u nás
proběhla v letech 1917 až 1927, kdy mniška zničila různé porosty na ploše asi 600 000 hektarů a za oběť jí padlo 17 milionů kubíků dřeva. Z té doby se občas v krajině, většinou u lesních cest, objevují tzv.
mniškové kameny, které připomínají nebezpečí kalamity, ale také naději, že se nepřízeň dá překonat. Na kamenech bývá vyrytý letopočet, kerý udává, kdy bekyně mniška daný les zlikvidovala.
Poznejte historii mniškových kalamit, které způsobily masivní devastace lesů v Česku ve 20. století a objevte památníky, které této události připomínají.
Mniškový kámen připomíná lesní kalamitu z roku 1921 způsobenou přemnožením bekyně mnišky.
Bekyně mniška se živí jehličím smrků, borovic, modřínů, jedlí, buků a v kalamitním stavu i dalšími dřevinami.
Jedna z největších mniškových kalamit proběhla v letech 1917 až 1927.
Během této kalamity padlo za oběť bekyni mnišce 17 milionů kubíků dřeva.
Samičky kladou vajíčka na šupiny kůry, z nichž na jaře se líhnou velmi žravé housenky.
Housenky se spouštějí na nižší části koruny pomocí vláken a větrem se přenášejí na další stromy.
Plýtvavé žraní znamená, že housenky nezkonzumují všechny části jehlic, které pak padají z koruny stromů na zem.
Na mniškových kamenech bývá vyrytý letopočet, který udává, kdy bekyně mniška daný les zlikvidovala.
Vhodné podmínky pro přemnožení bekyně mnišky vytváří teplé a suché počasí.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.