Místo v lese u obce Voltuš nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem na Příbramsku připomíná místo tragického skonu českého hudebního skladatele a pedagoga Jana Jakuba Ryby (1765–1815). Autor České mše vánoční si zde dne 8. dubna 1815 podřezal žíly břitvou.
Mohyla z kamenů v lese u obce Voltuš připomíná
tragický skon učitele a skladatele Jana Jakuba Ryby, který žil v nedalekém
Rožmitále. Co přimělo autora nejznámější a nejhranější české vánoční skladby "Hej mistře, vstaň bystře" (České mše vánoční, 1796) k tak zoufalému činu?
Jan Jakub Ryba nastoupil nejprve
hudební dráhu, z níž pak musel
z důvodu nedostatku financí odstoupit a stát se
učitelem. Roku 1788 začíná učit v
Rožmitále pod Třemšínem. Učitelský plat je malý, kdesi v dálce probíhá válka s Napoleonem a uživit
rodinu o 13 dětech není žádný med. Ve dne učí, hraje v kostele, na svatbách a pohřbech, noci tráví komponováním. Jeho reformní snahy ve školství vedou jen k podráždění vrchnosti, u nadaného učitele a skladatele (
složil 1 374 duchovních a světských skladeb) se navíc začne projevovat
nemoc jater a těžké deprese. Válečné výdaje přivedly roku 1811 monarchii ke státnímu bankrotu a peníze ztratily svou hodnotu. Rybovy příjmy už
nedokázaly zajistit rodině ani
dostatek jídla. Poslední kapkou mohla být skutečnost, že rožmitálský farář odmítl zaplatit naladění varhan. Hrát na katastrofálně rozladěný nástroj je pro Jana s absolutním hudebním sluchem nepředstavitelné utrpení.
Ráno
8. dubna 1815 ještě políbil manželku a odešel zdánlivě do kostela na mši. Nikdo netušil, že si s sebou přibalil břitvu a směřuje k lesu. Vedle jeho těla, které mělo
rány na krku a zápěstí obou rukou, ležel spis „De tranquillitate animi“ od římského filosofa Seneky a na jeho poslení straně slova na rozloučenou.
Jako sebevrah byl
pochován bez obřadu na zrušeném morovém hřbitově, teprve po čtyřiceti letech byly jeho ostatky přeneseny na rožmitálský hřbitov. Na místě jeho skonu vztyčili lesní dělníci prostý kamenný křížek. V roce
1933 nad ním byla navršena
mohyla, která zde stojí tam dodnes.