Každé město má svůj ikonický most. Pro Ostravu je to ocelový nýtovaný obloukový most Miloše Sýkory aneb Sýkorák z roku 1914. Spojuje moravskou a slezskou část Ostravy a je pojmenovaný po „hrdinném odbojáři“.
Ocelový nýtovaný most z roku
1914 spojující slezskou a moravskou část
Ostravy přes řeku Ostravici. Příhradové oblouky jsou dlouhé 60 m a vysoké 7 m. Tento most byl postaven v místech bývalého řetězového mostu z let 1847-51, který se zřítil 15. 9. 1886 při vojenské přehlídce při pochodování vojska.
Nový most projektoval
Ing. Bleich a tehdejší požadavek byl jasný: měl být tak široký, aby se na něm bez obtíží mohly míjet
dvě plně naložené fůry sena. Ocelový nýtovaný obloukový most se spodní mostovkou byl vyroben v roce 1913 ve Vítkovických železárnách podle projektu Ing. Bleicha. Jako jediný z mostů v Ostravě nebyl během své historie zničen vodou, ani při armádních operacích koncem dubna 1945. Historie jeho záchrany je však opředena desítkami mýtů.
Městská legenda jménem Miloš Sýkora
V blízkosti mostu se nachází
pomník Miloše Sýkory (autor K. Babraj) na památku místního občana, jenž při osvobozování města v roce 1945 obětoval svůj život za záchranu mostu před zničením ustupujícím Wehrmachtem. Ale bylo tomu skutečně tak? Komunistická propaganda udělala z Miloše Sýkory (jmenoval se
Emil Sýkora) mladého
komunistu a hrdinu, který
přerušil v konstrukci mostu
elektrické vedení k náložím a tím znemožnil jejich odpálení. Svůj čin zaplatil životem – byl nacisty zastřelen. Tuto verzi měl potvrdit
velitel tanku číslo 051 Nikolaj Ivasjuk, kterému se Sýkora nabídl, že dráty přestřihne. Řidič tanku Alexander Hroch po válce však tvrdil, že velitelova verze je nepravdivá. Pochyboval o ní také
Bedřich Opočenský,
velitel druhého tanku, který k mostu přijel.
Další verze příběhu mluví o
vojákovi wehrmachtu, který se jmenoval
Robert Cysarz a pocházel z
Bohumína. Právě on měl z náloží
odstranit roznětky a most tak zachránit. Svůj čin si prý nechal písemně potvrdit. V další verzi se Miloš Sýkora na akci záchrany mostu podílel jen jako
člen odbojové skupiny.
Možná bylo ale
vše jinak – člen druhého tanku
Jiří Brabec striktně odmítal zmínky o náložích a tvrdil, že v mostní konstrukci
žádné nálože nebyly. Ivasjukův tank
nedostal rozkaz jet za most – na druhou stranu řeky nejeli ani Rusové, kteří obsadili jen levý břeh Ostravice, protože podle rozkazu měli Němcům nechat volný koridor k ústupu od Bohumína směrem na Valašské Meziříčí. Ivasjukův tank tedy neměl za mostem co dělat, a přece tam jel.
Most Miloše Sýkory, postavený v roce 1914, spojuje moravskou a slezskou část Ostravy. Stal se symbolem města a místa hrdinského činu Miloše Sýkory.
Miloš Sýkora, původně jmenoval se Emil Sýkora, je znám jako hrdina, který při osvobozování Ostravy v roce 1945 obětoval svůj život za záchranu mostu.
Most Miloše Sýkory byl postaven v roce 1914.
Most je ocelový nýtovaný obloukový s příhradovými oblouky, které jsou dlouhé 60 m a vysoké 7 m.
Před mostem Miloše Sýkory na tomto místě stál řetězový most postavený mezi lety 1847-51, který se zřítil při vojenské přehlídce v roce 1886.
Ne, most Miloše Sýkory jako jediný z mostů v Ostravě nebyl během své historie zničen ani vodou, ani při válečných operacích.
Hlavní účel byl vytvořit most dostatečně široký, aby se na něm bez problemech mohly míjet dvě plně naložené fůry sena.
Most navrhl Ing. Bleich a byl vyroben ve Vítkovických železárnách.
Poblíž mostu se nachází pomník Miloše Sýkory, na památku jeho činu při osvobozování města.
Miloš Sýkora se pokusil přestřihnout elektrické vedení k náložím a tím znemožnit jeho odpálení, což mu nakonec stálo život.
Ano, most byl během bezprostředních vojenských operací koncem dubna 1945 významný, ale nakonec nebyl zničen.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.