Holasovické muzeum se nachází v areálu bývalé zemědělské usedlosti a dokumentuje venkovský meziválečný život Slezanů. Vzniklo díky místním nadšencům, kteří během pár let nasbírali několik tisíc exponátů. Základem jsou prvorepublikové předměty, mapy z katastru a další dokumenty.
Muzeum je zaměřeno především na život slezské vesnice do poloviny 20. století. Důraz je kladen na období a tradice 1. republiky. V bývalém ovčíně je expozice dobového bydlení, přípravy a skladování potravin, domácích prací, sbírka žehliček a kuchyňských vah.
V bývalém šrotovníku se nachází recepce s hygienickým zařízením, ve stodole jsou k vidění zemědělské stroje a polní nářadí. V kůlně je umístěna kovárna, stolařská
dílna, dobová technika, obecná škola, knihovna a různá řemesla. Muzejní expozice je otevřená, neustále se vyvíjí a doplňuje.
Z historie dvora v Holasovicích: hospodářský dvůr vznikl v místech někdejšího hradiště na návrší uprostřed obce již ve středověku. Při dělení Opavska v roce 1377 připadly Holasovice ke Krnovskému knížectví. Roku 1623 byl velkostatek udělen Karlovi z Lichtenštejna. Po rozparcelování velkostatku po roce 1918 vznikl z dvora zbytkový statek, který získal Ludvík Havlíček. Ten mu byl roku 1938 zabaven Němci a v roce 1948 konfiskován.
Prostor dvora byl postupně zastavován hospodářskými budovami, až vznikl rozsáhlý areál se dvěma nádvořími propojenými průjezdem ve stodole. Většina dnešních staveb byla postavena nebo přestavěna v 19. století. Nejstarším objektem je zřejmě barokní sýpka z konce 18. století, která je památkově chráněná. V budoucnu by se měl areál s novým názvem – Dvůr v Holasovicích – proměnit v důstojné centrum obce. Z 1. nádvoří bude vytvořena reprezentační náves, obklopená objekty občanské vybavenosti a bydlení.
Nové expozice
Expozice
Muzea Slezský venkov se rozrostla o
historické lyže a brusle. Nově zde návštěvníci odhalí
tajemství lyžařských dějin, které se u nás začaly psát
před 130 lety. První lyže tehdy dovezl
z Norska do
Prahy průmyslník a propagátor sportu
Josef Rössler – Ořovský, který se k nim dostal v podstatě
omylem. Když si psal o
ceník bruslí, přeložili si v Norsku jeho
„Bruslařský klub“ jako
„Bruslar ski klub“ a zaslali mu rovnou i
nabídku lyží. Poprvé je vyzkoušel v
lednu 1887 na
Václavském náměstí. Masově se lyžování rozmohlo v
Krkonoších, a to díky
Janu Harrachovi, který se zhruba ve stejné době také nechal
inspirovat v Norsku. První ski si dovezl ze
světové výstavy v Oslu, protože mu připadaly jako dobrý prostředek pro
usnadnění pohybu po zasněžených lesích.
I
brusle původně sloužily k práci, a ne k zábavě. Jedny z nejstarších měly
podobu prkýnka, které se přivazovalo kůží k botám. Aby se hospodáři mohli pohybovat po
zledovatělém dvoře, tak měli na
jedné noze takovouto brusli a na
druhé botu.
Výše zmíněné předměty patří k
nejstarším exponátům muzea, naopak k nejmladším patří
takzvané kačenky, brusle, na kterých se učili jezdit naši rodiče a prarodiče.
Nejmladší lyže pak pocházejí z 60. let a určeny byly
mladším školákům.