Trasa stezky s osmi zastávkami je zaměřená na pozůstatky těžby zlata v okolí Nového Knína a obce Libčice. Od Kozích hor vede stezka převážně lesním terénem.
Stezka je zaměřena na
pozůstatky těžby zlata v této oblasti. Mezi
Chramištěm a Libčicemi je stezka okružní, z Chramiště pak vede delší odbočka do
Nového Knína.
Horniny v okolí
Kozích Hor (kozohorské pásmo) byly původně lávy, které vyvřely z mohutné podmořské sopky nebo z několika sopek v proterozoiku. Těleso je asi 5,5 km dlouhé a 2 km široké, protažené ve směru sever – jih. Severně a západně jsou proterozoické usazené horniny (
břidlice, droby a prachovce). Na východě a na jihu
vycházejí na povrch hlubinné vyvřeliny středočeského plutonu – granodiority s biotitem a amfibolitem. Hlubinné vyvřeliny tvoří i podloží kozohorského pásma. Způsobily kontaktní metamorfózu, kterou vznikly kontaktní a plodové břidlice, biotitické rohovce a erlány. Granitoidy doprovází řada žilných hornin.
Křemenné žíly a žilníky obsahují zlato a byly zde proto těženy.
Prozkoumejte naučnou stezku Kozí hory, která vede lesním terénem a nabízí pohled na historii těžby zlata.
Naučná stezka Kozí hory je trasa s osmi zastávkami zaměřená na pozůstatky těžby zlata v okolí Nového Knína a obce Libčice.
Stezka vede převážně lesním terénem.
Typické jsou proterozoické usazené horniny a hlubinné vyvřeliny středočeského plutonu.
V Kozích horách se nachází břidlice, droby a hlubinné vyvřeliny jako granodiority s biotitem a amfibolitem.
Ano, v regionu se nachází křemenné žíly a žilníky, které obsahují zlato.
V Kozích horách se historicky těžilo zlato, a to především z křemenných žil a žilníků.
Naučná stezka má délku asi 5,5 km.
Kozí hory jsou protážené ve směru sever-jih a mají délku cca 5,5 km a šířku 2 km.
Vulkanická činnost způsobila kontaktní metamorfózu, díky které vznikly kontaktní a plodové břidlice.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.