Král Václav IV. hledal v kdysi luxusním sídle uprostřed Kunratických lesů klid a úkryt před starostmi, ale nakonec ho právě tady podle kronikářů "trefil šlak", když se dozvěděl o řádění husitů v Praze.
Stavbu hradu,
na objednávku krále Václava IV., započal v roce 1411 mistr Hertvín a stavitel Kříž a trvala necelé dva roky. Bylo zde použito mnoho na tehdejší dobu
moderních obranných prvků. Hrad nebyl stavěn jako reprezentativní sídlo, jak bylo u Václava IV. obvyklé, ale jako dobře zabezpečená hradní pevnost. Hrad si nechal Václav vystavět
jako své soukromé sídlo a pobýval zde velice často, o čemž svědčí i to, že sem nechal přestěhovat svou knihovnu, která však byla po jeho smrti zničena husity a pražany.
Rok po smrti krále Václava IV. roku 1419
oblehla hrad pražská husitská vojska, která si zde zřídila
obléhací tábor (polní opevnění). Po třech týdnech, dne 25. 1. 1421 byl hrad dobyt a vypálen. Obléhací tábor v podobě
zbytků příkopů a palebných postavení husitského dělostřelectva je výborně zachován podél cesty od Chodova a je považován za
evropský unikát. Dobře jsou patrné
zbytky po postavení obléhacích strojů – jednoho praku a čtyř hmoždířů (druh děl). Proti napadení zvenku byl tábor chráněn příkopem a dvěma valy.
Díky informačním panelům, které jsou umístěny okolo
Naučné stezky Kunratický les, se také dozvíte, kde se tady vzaly desítky
podivných děr v předhradí, kolem cesty k Hrádku. Právě ony totiž také souvisí s husitským obléhacím táborem – prohlubně jsou totiž
pozůstatky jam (zemnic),
ve kterých obléhatelé žili. Ty se nacházely v zadní části tábora.
Ani po husitských válkách hrad nebyl osud hradu nijak růžový – vyrabovala jej chudina a do kopce se zakousl lom. Na rozdíl od jiných hradů mu nepomohl ani příchod turistů. Ještě
v roce 1881 dosahovala výška zdí několika metrů, majitel kunratického panství je však nechal
strhnout na úroveň terénu – aby do jeho lesa a obory
nelákaly turisty. Na počátku 20. let zde začal jeden z prvních
archeologických výzkumů u nás. Pak ho však přerušila velká hospodářská krize v roce 1929 a
dokumentace shořela při požáru radnice v roce 1945.
Ideálním
východiskem výletu k hrádku je
stanice Metra C Roztyly. Po několika málo metrech vstoupíte do chráněného území Kunratický les. U informačních tabulí a turistického rozcestníku se vydejte po modré trase, která měří čtyři kilometry a vine se po obvodu lesa.
Nejkratší cesta ke zřícenině vede po modré turistické značce od
autobusové zastávky "Zelené domky" (bus č. 193 a 335)
nebo
"Akademie věd" (bus č. 114, 193).
Objevte Nový hrádek krále Václava IV., jeho unikátní obranné prvky, a historii husitských válek v Kunratickém lese.
Stavbu Nového hrádku zahájil mistr Hertvín a stavitel Kříž na objednávku krále Václava IV. v roce 1411.
Nový hrádek byl založen jako dobře zabezpečená hradní pevnost, nikoli jako reprezentativní sídlo.
V roce 1421 byl Nový hrádek dobyt a vypálen pražskými husitskými vojsky.
Dobře zachované prvky zahrnují zbytky příkopů a palebných postavení husitského dělostřelectva.
Na informativech panelech se dozvíte o desítkách podivných děr v předhradí, které souvisí s pozůstatky husitského obléhacího tábora.
Po husitských válkách byl hrad rozkraden chudinou a poškozen lomem, který se do kopce zakousl.
Jeden z prvních archeologických výzkumů začal na Novém hrádku na počátku 20. let.
Pro dosažení hrádku lze využít autobusovou zastávku Zelené domky (bus č. 193 a 335) nebo Akademii věd (bus č. 114, 193) podél modré turistické trasy.
Na tehdejší dobu moderní obranné prvky byly použity při stavbě Nového hrádku.
Historie Nového hrádku byla ovlivněna Václavem IV., husitskými válkami, chudobou, lomováním a posléze také hospodářskou krizí a požárem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.