Fortový „věnec“ je unikátním projektem podplukovníka Wurmba z roku 1850 představujícím modernizaci Olomoucké pevnosti – přeměnu bastionové pevnosti na pevnost fortovou (táborovou). Na konci 19. století byla Olomouc nedobytným městem, systém byl rozebrán až před 1. sv. válkou.
Tři
olomoucká návrší a jejich
okolí při soutoku řek Moravy a Bystřice, bohatě protkané drobnými říčkami a potoky, po staletí lákalo lidi k osídlení a také s tím souvisejícím
opevňováním těchto míst.
Olomouc, kdysi hlavní město Moravy, plnila již ve středověku důležitou funkci opevněného centra Moravy.
Středověké opevnění někdejšího královského města se do současné doby zachovalo
pouze ve fragmentech.
Poslední rozsáhlé fortifikační práce, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj města až do dnešních časů, jenž poznamenaly jeho hospodářské, společenské a politické postavení, byla
stavba bastionové pevnosti v letech 1742 až 1756. Důvodem realizace tohoto rozsáhlého vojensko-inženýrského projektu byla ztráta Slezska v první fázi
války o habsburské dědictví. Po vybudování
barokní pevnosti, jejíž stavba byla završena vystavěním tzv. tereziánských hradeb se
Olomouc mohla počítat k jedné z n
ejvětších a nejdokonalejších bastionových pevností nejen v českých zemích, ale i
na celém území habsburské monarchie. Ale ani vybudováním barokního opevnění pevnostní dějiny města neskončily, neboť v polovině 19. století bylo bastionové opevnění městského jádra doplněno
věncem předsunutých tvrzí – fortů (např. fort
Křelov), které vzdálily hlavní obrannou linii dále do předpolí. Během 19. století bylo vystavěno mnoho fortů (např. fort
Radíkov) a Olomouc se tak stala na našem území
ojedinělým příkladem realizace fortového způsobu opevňování. Protože však ohraničení města hradbami bránilo jeho dalšímu rozvoji, byla
v závěru 19. století pevnostní funkce města ukončena.
Pevnost Olomouc tvořilo na dvacet pevnůstek a dalších vojenských objektů, které nyní propojuje třicetikilometrová naučná stezka „
Cesta po pevnůstkách císařsko-královské olomoucké pevnosti“, která je přístupná pěším turistům i cyklistům.
Přístupné objekty:
Korunní pevnůstka
Korunní pevnůstka je památkově chráněný
areál s historickou expozicí, která přibližuje historii
Olomouce jako pevnosti. Je jedním z mála dochovaných pevnostních objektů, který byl součástí původního bastionového opevnění Olomouce. Tvoří ji několik pevnostních objektů vybudovaných v průběhu 18. a 19.století –
prachárna, strážnice, velký a malý dělostřelecký sklad.
fort II. Radíkov
Konstrukčně se jedná o jednovalový
dělostřelecký fort, který měl
26 děl na valu a 10 děl v kaponierách v suchém příkopu na obranu vlastního fortu. K festu patřila i
vojenská nemocnice vybudovaná v Radíkově na konci dnešní ulice Zedníkovy. Dále k festu patřily 2
vojenské studny vybudované v Samotíškách v roce 1875 – jsou
dodnes funkční. V poli mezi Samotíškami a Chválkovicemi byla postavena pro fest mírová prachárna se strážním domkem u silnice.
fort XVII Křelov
Fort Křelov XVII. je polygonální permanentní fort vybudovaný v letech 1851 až 1854. Patří do
první čtveřice pevnůstek (spolu s forty XI., XIII., XV.), které od roku 1850 postupně vznikaly západně a jihozápadně od pevnosti
Olomouc. Pevnůstka nabízí
komentované prohlídky, které odkryjí
tajemství masivních zemních valů a před stovkami let budovaných kasemat.
fort XV Neředín
Na tomto fortu se dodnes bojuje. Může přijít kdokoli a někoho si odstřelit nebo být sám odstřelen barevnou kuličkou. Je to nejbarevnější fort z celé pevnosti. Jedná se totiž o místo na paintball společnosti
Paintball Game Olomouc.
fort Tabulový vrch
Fort je v majetku
Fakultní nemocnice a slouží především jako archív. Stavba je významná svým rozlehlým
systémem podzemních chodeb, a to
naslouchacích a minérských. Jde o desítky až stovky metrů chodeb. Zasahovaly hluboko do předpolí samotné pevnůstky. V těch naslouchacích byli ukryti vojáci. Ti
kontrolovali, zda se nepřítel nesnaží do pevnosti prokopat. Jakmile něco takového zaregistrovali, nanosili právě do minerských chodeb střelný prach a výbuchem útočníky v podzemí doslova pohřbili. Fort bývá
otevřen příležitostně, například při
Dnech evropského dědictví.
fort V Hamerský mlýn
Fort má
odstraněnou celou stavební část a z větší části jsou zničeny i terenní úpravy, zejména valu. Přesto stojí za to místo navštívit, protože nesmírným úsilím soukromého majitele vzniklo
krásné arboretum. Otevřeno je zde od března do října od pondělí až pátku 9 – 17 hod a v sobotu 9 – 13 hod. Fort najdete na ulici Hamerská 129/60.
fort XIII Nová Ulice
Lagerfort XIII z let 1850-1854 v Nové Ulici je velmi zachovalý, v průběhu desetiletí přišel pouze o obě kočičí uši, všechny ostatní části fortu jsou
ve velmi dobrém stavu. Za normálního stavu zde sloužilo
90 vojáků, v době cvičení a manévrů pak kolem 230. Po zrušení pevnostního statutu města Olomouce v roce 1886 již fort sloužil jako
skladiště různého materiálu včetně zbraní a krátký čas v době první Československé republiky dokonce jako plemenná
stanice vepřů. Během druhé světové války byla ve fortu umístěna jednotka
Hitlerjugend. Návštěvník zde mimo samotný fort uvidí i těžké kusy soudobé vojenské techniky a obří
model Císařsko-královské olomoucké pevnosti. Fort prochází
náročnou a zdlouhavou rekonstrukcí, zpřístupněn je v letní turistické sezóně, vždy o víkendu. Nachází se podél "staré" cesty na Prostějov, navazuje na ulici I. P. Pavlova. Bývá zde
otevřeno v sobotu a neděli, komentované prohlídky celého objektu, vždy každou sudou hodinu: 10:00, 12:00, 14:00 a 16:00 hodin. Prohlídky mimo tuto dobu lze domluvit na čísle 603 217 611.