Památník krále Jiřího z Poděbrad byl znovuotevřen po náročné rekonstrukci. Prezentovány jsou tu nově dějinné události související s českým králem Jiřím z Poděbrad, jeho mírovými snahami a životem ve středověku na Poděbradsku.
Úprava expozice nastala při příležitosti oslav 550. výročí mírových snah krále Jiřího z Poděbrad. Na rekonstrukci památníku se dohodlo Polabské muzeum s Univerzitou Karlovou, která je vlastníkem poděbradského zámku.
K nejzajímavějším dokumentům patří dokumenty z roku 1464 – text návrhu Mírové unie evropských panovníků, mírová smlouva krále Jiřího s francouzským králem Ludvíkem XI. a Deník panoše Jaroslava, jeden z prvních českých cestopisů. Vedle zvětšených modelů státnických pečetí stojí za pozornost rodová "Bočkovská bible" ze 14. a 15. století se záznamy o historii rodu pánů z Kunštátu, celý rodokmen a kopie části roucha, v němž byl král Jiří pohřben do královské hrobky ve svatovítské katedrále.
V
tzv. rodné síni krále Jiřího, která navazuje na bývalou kapli, je
stálá výstava o sochaři Bohuslavu Schnirchovi, tvůrci pomníku krále Jiřího na poděbradském náměstí. Na dekorativně řešených panelech je výběr originálních modelů, určených pro výzdobu
Národního divadla, včetně medailónů a kariatid z prezidentské lóže. Do středu sálu byl umístěn model sochy sv. Václava, kterým se Schnirch zúčastnil soutěže na pomník pro
Václavské náměstí v Praze.
Z Jiříkovy rodné síně se sestupuje do
jediné zpřístupněné sklepní prostory. Spolu s dalšími klenutými sklepy byla vybudována ve 14. století, za velké gotické kunštátské přestavby hradu. V současné době slouží jako
lapidárium, v němž jsou vedle různých kamenických článků umístěny dva renesanční náhrobníky z nedalekého Pňova a velké
terakotové plakety s erby posledních soukromých majitelů panství.
Soubor kamenných koulí pochází z doby obléhání hradu za husitských válek a tisíc let stará dubová loď připomíná slavníkovskou Libici.