Památný kámen posledního zastřeleného vlka stojí na místě, kde byla tato šelma zabita výstřelem z lovcovy pušky, a tím začala necelých 100 let dlouhá éra, kdy vlci v Beskydech nežili. Poslední vlk v Moravskoslezských Beskydech byl zastřelen ve čtvrtek 5. března 1914 v lesích mezi Hrčavou a Bukovcem.
Poslední beskydský vlk byl
zastřelen roku 1914 v okolí Hrčavy, druhé nejvýchodnější obce Česka. Místní občané tehdy uspořádali hon na dva vlky, kteří v horách páchali škody domácích zvířatech a jeden dokonce zadávil přímo v Nýdku psa uvázaného na řetězu. Největší psovité šelmy z
Beskyd zmizely a
od té doby nežily ani nikde jinde na území České republiky. Nenávistná protivlčí hysterie si celá desetiletí vybírala smrtící daň po celém světě. Teprve na konci 20. století se vlčímu národu začalo konečně blýskat na lepší časy.
Od 5. března 1914 kdy byl poblíž
trojmezí v obci Hrčava zastřelený poslední vlk, uplynulo již přes sto let. Ovšem
v třetím tisíciletí se vlci navracejí zpátky a míří čím dál víc k západu, pomalu obydlují průsmyky, údolí a horská sedla našich hor. V posledních letech se vlci do České republiky znovu vrací a
nejlépe se jim daří v
Jeseníkách, na
Šumavě,
Kokořínsku a v severních Čechách, především na
Broumovsku. Vlčí pohyb a chování v Beskydech sleduje hnutí Duha složená především z přírodovědců a nadšenců, kteří pořádají takzvané vlčí hlídky.
Památník posledního vlka, svědka chmurné etapy divočiny, kdy byli vlci v českých zemích, tak jako ve většině Evropy, vyloveni, připomíná doby, kdy byl Beskydský domov vlků zpustlý a osiřelý. Památník naleznete
kousek od autobusové zastávky "Hrčava, Gavlonka". Ze zastávky se vydejte směrem do vsi Mosty u Jablunkova a přibližně po pěti stech metrech najdete
lesní cestu, mířící z hlavní cesty doprava do lesů. Odtud pokračuje červená turistická značka, která vás dovede až ke kamennému památníku. Výlet můžete spojit i s cestou na
trojmezí, protože místo se nalézá
okolo dvou kilometrů od Hrčavského centra.
Vlk fascinovaný houslemi
Obávané šelmy se pochopitelně musely stát námětem řady lidových pověstí. Například
legendární příběh Muzykula se odehrává v okolí Košařisk v dobách, kdy potkat vlky v beskydských lesích nebylo žádnou vzácností. Muzykula je slovo ze zdejšího nářečí a znamená něco jako Hudebnice. Jelikož psovité šelmy nejednou útočily na ovce a další domácí zvířectvo, horalé se s nimi snažili vypořádat po svém. Jedním ze způsobů boje proti vlkům byly tak zvané
vlčí díry.
Jednou v noci
do pasti určené vlkům spadl potulný muzikant Jadamiec, ke vší smůle do takové, v níž se jedna šelma nacházela. Houslista však neztratil duchapřítomnost a začal škrtat sirky. Když mu došly, veden patrně pudem sebezáchovy a při vědomí, že mu stejně nic jiného nezbývá, začal hrát na svůj nástroj. Jeho
hraní upoutalo šelmu natolik, že se po celé dlouhé hodiny téměř nehýbala a jen fascinovaně poslouchala. Takovým způsobem uběhla hudebníkovi celá dlouhá noc. Teprve ráno kolemjdoucí hajný zastřelil vlka a pomohl Jadamiecovi z jámy.