Na západ: 200 kilometrů do Krásné
Dvě stovky kilometrů: přibližně tak daleko je to z
Prahy do
nejzápadnějšího cípu Česka i do
nejjižnějšího bodu republiky. O dost kratší cesta čeká ty, kteří se vypraví hledat
nejsevernější kout naší vlasti, zato na pátrání po tom
nejvýchodnějším si musíte udělat čas – leží opravdu hodně daleko. Tou úplně nejzápadnější osadou je
Krásná, samostatná obec, která tvoří jeden celek s
Aší. Je skutečně krásná: před pár lety získala
titul Vesnice roku, pro rodiny s dětmi tu vznikl lanový park a v plánu je proměna rybníka v přírodní koupaliště v retro stylu s převlékacími kabinkami a dřevěným molem; inspirací prý budou fotky od pamětníků.
Přibližně sedm kilometrů od Krásné leží
nejzápadnější bod Česka. Ačkoli jde o odlehlý kout
přírodního parku a současně našich nejzápadnějších hor jménem Smrčiny, z Krásné vede až na místo zeleně značená turistická trasa a také cyklostezka. Kousek před státními hranicemi najdete místo, kde stávala
osada Újezd, odnepaměti nejzápadnější obydlená vesnice při česko-bavorských hranicích. Zanikla po druhé světové válce a dnes ji připomínají jen louky s košatými stromy, bývalý hřbitov a obnovený válečný památník padlým vojákům z 1. a 2. světové války poblíž zbořené újezdské školy. Když budete pokračovat dál k severu, narazíte na
naučnou stezku Na cestě k trojstátí; její jednotlivá zastavení vás seznámí s touto odlehlou, ale krásnou krajinou, kde se setkávají
historické hranice Čech, Bavorska a Saska. Mimochodem tu objevíte i
první hraniční kámen v České republice s označením 1/1.
V okolí
Aše i Hranic se můžete projet po
upravených trasách na běžkách. Do stopy můžete nastoupit na
železniční stanici Krásná nebo Štítary a pak pokračovat "po svých" k přístřešku U Loupežníka, na
Pastviny, Trojmezí,
Větrníky a ke hranici na výchoziště stop
Ebmath. Stopa obkružuje celé město Hranice do Růžového údolí, k druhému přechodu
Bad Elster a nad obec
Studánka.
Běžkaři mohou využít
i udržované okruhy Lyžařského střediska Aš pod
rozhlednou Háj u Aše, která je nejvyšším bodem české části Smrčin. Pro milovníky běžeckého lyžování jsou zde
okružní trasy v délce 3, 5 a 7 km.
Na jih: 200 kilometrů do Vyššího Brodu
Několik křížů, zarostlé základy domů, žulový kamen s pamětní deskou a informační tabule: to je
nejjižnější bod České republiky. Leží na česko-rakouské hranici na území zaniklé obce
Radvanov a z
Vyššího Brodu sem vede přibližně deset kilometrů dlouhá žlutě značená trasa. Pro město na
Vltavě neplatí to, co pro jiné odlehlé výspy naší vlasti: lišky tu rozhodně dobrou noc nedávají.
Naopak, v sezoně sem míří tisíce vodáků a také výletníci, kteří chtějí navštívit
cisterciácký klášter s pověstnou klášterní knihovnou a hlavně zlatým Závišovým křížem, relikviářem ukrývajícím úlomek Kristova kříže. Najdete tu samozřejmě několik restaurací,
poštovní muzeum se sbírkou dostavníků, kratší procházku můžete podniknout třeba k
Čertově stěně anebo po
Opatské stezce k
vodopádům svatého Wolfganga a malebnému
poutnímu místu Maria Rast am Stein (navzdory německému názvu stále na české straně hranic) s pseudorománským kostelem a kaplí.
Na
běžkách si sem můžete udělat výlet
z obce Studánky po modré a žluté značce, anebo ze vzdálenějšího
Horního Dvořiště po modré a u rozcestí Mlýnec pak po žluté. Trasy se zde však neupravují.
Na sever: 125 kilometrů do Lobendavy
Ačkoli je
Lobendava nejsevernější výspou České republiky, cesta sem nijak dlouhá není. Jen pro představu: kdybyste šli z
Prahy pěšky, na cestu byste nepotřebovali ani dva dny. Ani
Šluknovský výběžek nepatří ke známým výletním místům, a tak je to ideální destinace pro ty, co hledají klid a krajiny bez lidí. Hlavní lákadla? Třeba překrásný a vzorně upravený
podstávkový dům s informačním centrem v Lipové (která se mimochodem stala Vesnicí roku 2019),
zřícenina barokního zámku nad Zámeckým rybníkem, kolem něhož vede
naučná stezka, obnovená
křížová cesta vedoucí na vrcholek hory Jáchym anebo barokní poutní areál na Anenském vrchu s poutní kaplí, křížovou cestou a Getsemanskou zahradou.
Kdo chce vidět
kámen zasazený v nejsevernějším místě Česka, musí vyrazit do lesů směrem na sever
k osadě s příhodným názvem
Severní. Až na místo vede žlutě značená
Stezka Českem.
Na východ: 369 kilometrů do Bukovce
Dál z
Prahy aniž byste opustili Česko to už zkrátka nejde:
nejvýchodnější cíp republiky leží dál, než kdybyste se vypravili do Bratislavy, Berlína, Vídně nebo Norimberku. Beskydská horská obec dřív bývala rájem pašeráků, dnes sem jezdí turisté. V zimě tu funguje
lyžařský areál, fandové vojenské historie tu najdou
Švédské šance, zbytky opevnění z třicetileté války, a přibližně kilometr od česko-polské hranice na levém břehu řeky Olše roste takzvaný
bukovecký hraničář, nejstarší a největší jilm v České republice, v místním nářečí zvaný „břost“.
Vyhledávanou atrakcí je zejména
nejvýchodnější cíp republiky. Hodně lidí si myslí, že tím místem je
Trojmezí u
Hrčavy ale kdepak: tam se jen setkávají
hranice Česka, Polska a Slovenska. K
nejvýchodnějšímu bodu České republiky na břehu potoka Olešky dokonce vede
naučná stezka: měří půl kilometru, začíná u parkoviště nedaleko česko-polského hraničního přechodu Bukovec–Jasnowice a seznámí vás s
přírodní rezervací Bukovec, obcí a její historií i místní faunou a flórou.
V zimě můžete využít
upravované běžkařské trasy, východištěm je autobusová zastávka
Bukovec, škola. Odtud se připojíte na
Beskydskou magistrálu a můžete pokračovat třeba na Gírovou, anebo v opačném směru přes Soušský vrch k
nejvýchodnějšímu bodu ČR.