Sklářská osada Kristiánov

Sklářská osada Kristiánov se nacházela v Jizerských horách, severovýchodně od Bedřichova, na úpatí Černé hory, v nadmořské výšce cca 800 m. V polovině 70. let 18. století tu vystavěl sklářský podnikatel Johann Leopold Riedel sklárnu, kolem níž vyrostla osada, kterou tvořil ještě panský dům, několik chalup sklářů, hřbitov a škola. Na počest majitele libereckého panství hraběte Christiana Philippa Clam-Gallase, který pozemek pro založení sklárny poskytl, byla osada nazvána Christianstal – Kristiánov.
 

Z historie sklárny

Pec kristiánovské sklárny byla poprvé roztopena na Tři krále (6. ledna) 1776, první sklo utaveno dne 17. ledna. Zpočátku zhotovovala užitkové sklo, od konce 18. století se však začala věnovat zejména výrobě skleněných bižuterních polotovarů (tyče, tyčinky a trubičky). Po roce 1800 sklárna díky nepříznivé obchodní situaci a silné konkurenci pouze přežívala. Krizi ale díky bižuterní konjunktuře překonala a od konce třicátých let opět prosperovala. Postupně se proto začala měnit i její podoba, což vyvrcholilo mezi lety 1853 – 1865, kdy prošla celkovou modernizací (byla protažena hala sklárny, přistavěna druhá pec, tažírny a nakonec třetí pec).

V roce 1874 pak byl přímý otop pecí dřevem nahrazen dřevoplynem. Přesto ale sklárna vzhledem ke své poloze začala ztrácet na významu. Po roce 1881 pracovala jen velmi omezeně. Proto, když dne 7. srpna 1887 lehla popelem, již nebyla obnovena. 
 

Na Kristiánově zůstala jen Liščí bouda

V roce 1881 Riedelové z Kristiánova odešli. Novým majitelem osiřelého panského domu se roku 1890 stal hrabě Franz Clam-Gallas a po něm Klub československých turistů (1929). Mezi lety 1887 – 1933 budova sloužila jako místo bezplatného letního ozdravného pobytu chudých dívek z libereckého německého horského spolku, poté jako turistická ubytovna. V létě roku 1938 panský dům zabrala československá armáda a dne 4. října do základů vyhořel. Z původní osady tak zůstala do dnešních dnů jen tzv. Liščí bouda, původně domek skláře Fuchse, posléze hospoda, dnes č.p. 52. 
 
Dle dohody o převodu správy národního majetku z 8. a 9. dubna 1963 převzal objekt Československý stát a předal jej do správy Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Roubená stavba byla poté opravena a byl zde zřízen Památník sklářství v Jizerských horách, který se otevřel veřejnosti v roce 1964. Další částečná rekonstrukce proběhla v roce 1987 – 1988 . Po řadě těchto oprav sledujících prostou záchranu objektu se v roce 2016 konečně „Liščí bouda“ dočkala celkové rekonstrukce.
 

Co uvidíte v expozici

Nyní zde najdete stálou expozici nazvanou „Sklářská osada Kristiánov“. Stěžejním exponátem zůstal trojrozměrný model celé osady Kristiánov v době její největší slávy. Na doprovodných panelech se návštěvníci dozví to nejdůležitější z historie osady, podrobnosti o jednotlivých, dnes již neexistujících, budovách a jejich obyvatelích. Seznámí se ale také s typickými výrobky zdejší sklárny, a to jak na replikách historických předmětů, tak formou interaktivních prvků. V podkroví si mohou především děti složit dřevěný model osady, případně se zapojit do programu „O skláři Lišákovi“ s cílem najít poklad černokněžníka Tamanna. V přízemí roubenky je příjemné posezení u kachlových kamen s možností občerstvení i zakoupení upomínkových předmětů s motivem osady.
 
K cestě na Kristiánov můžete použít naučnou stezku Cestou jizerskohorských sklářů, která vede od Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou až na Kristiánov a která byla realizována díky finanční podpoře Georga J. Riedela, potomka zakladatelů sklářské hutě.