Stezka kancléře Přemysla Šámala vede Jizerskými horami ze Smědavy na Šámalovu chatu. Je značená červenou a modrou značkou, měří 11 km a zvládnou ji jak pěší turisté, tak cyklisté na terkových a horských kolech.
Trasa Přemysla Šámala
Jizerskými horami vede nádhernou krajinou. Začíná u
restaurace Smědava na červené značce. Která hned v úvodu cesty míří do kopce
Štolpišskou silnicí okolo
hory Jizery (1122 m). Na vrcholu stoupání stojí
stanice horské služby Knajpa s občerstvením. Na rozcestí U Knejpy trasa mění barvu na modrou.
Kristiánovskou cestou od Rozmezí pomalu klesá do
sklářské osady Kristiánov a okolo Blatného rybníka přijde na
Šámalovu chatu, vyhlášenou po celých
Jizerkách vynikající domácí kuchyní.
Kdo byl Přemysl Šámal
Dr. Přemysl Šámal (1867–1941), vlastenec a výrazná osobnost českého politického života se zapsal do povědomí veřejnosti již v dobách rakouského mocnářství. Nejprve prací pro české menšinové školství v pohraničí a později jako spolupracovník i
důvěrník samotného profesora
T. G. Masaryka. Spoluzakládal
tajnou domácí odbojovou organizace Maffii a po zatčení Karla Kramáře se stal jejím vedoucím představitelem. Změna společenských poměrů po vzniku československé republiky jej pak vynesla do
čela pražské radnice a poté z komunální sféry do pozic nejvyšších – po bok prezidenta Masaryka, jehož byl
kancléřem. V této funkci setrval i po nástupu Dr. Edvarda Beneše do prezidentské funkce a působil zde až do nástupu protektorátního prezidenta Emila Háchy.
Přes pokročilý věk se roku
1939 stal jedním z
organizátorů protinacistického odboje a hlavou ilegální organizace Politické ústředí. V lednu 1940 jej zatklo gestapo, prošel
čtyřmi měsíci tvrdých výslechů a poté byl umístěn do berlínské věznice Moabit. V kritickém stavu byl propuštěn na vysokou kauci do domácího vězení v soukromém sanatoriu. Zde však zanedlouho, 9. března
1941,
zemřel.