Jihovýchodně od Hrubého Jeseníku v sousedství Hanušovické vrchoviny, Zlatohorské vrchoviny a Ostravské pánve leží Nízký Jeseník – druhé ze dvou pohoří, které jsou součástí Jeseníků.
Nízký Jeseník zasahuje do Slezska jen minimálně, pokrývá hlavně severní Část Moravy a pod tímto označením se ve skutečnosti ukrývá jen nevysoké pohoří, plochá vrchovina s průměrnou výškou, která kolísá mezi 400 až 600 metry nad mořem.
Nejvyšším bodem Nízkého Jeseníku je hora Slunečná (802 m n.m.) s vysílačem. Právě tato hora, dříve jmenovaná Rosutice, bývala prý totiž
místem konání pradávných rituálů k uctění boha slunce – Svantovíta. Na jejím svahu se nachází
posvátná Jelení studánka. Pohoří Nízký Jeseník vzniklo už ve starších prvohorách a je proto starší než Hrubý Jeseník. Patří ke
geologicky k nejstarším pohořím v Česku. V průměru 140 dnů v roce jsou zdejší svahy ukryté pod sněhovou pokrývkou a milovníci tepla se tady moc neohřejí – Nízký Jeseník
patří k chladnějším oblastem Česka.Poměrně malé převýšení ale
vyhovuje cyklistům i pěším, kteří do přírody Jeseníků vyrážejí na výlety a túry.
Nízký Jeseník nabízí malebné pohledy, historické rituály a příležitosti pro cyklistiku i pěší turistiku v jednom z nejstarších pohoří Česka.
Nízký Jeseník leží jihovýchodně od Hrubého Jeseníku, v sousedství Hanušovické vrchoviny, Zlatohorské vrchoviny a Ostravské pánve.
Průměrná výška Nízkého Jeseníku kolísá mezi 400 až 600 metry nad mořem.
Nejvyšším bodem je hora Slunečná (802 m n.m.) s vysílačem.
Nízký Jeseník patří k chladnějším oblastem Česka s průměrně 140 dny ročně ukrytými pod sněhovou pokrývkou.
Díky malému převýšení je oblast ideální pro cyklistiku a pěší túry.
Na hoře Slunečná, dříve jmenované Rosutice, se nachází posvátná Jelení studánka, která bývala místem pradávných rituálů k uctění boha slunce Svantovíta.
Pohoří Nízký Jeseník vzniklo už ve starších prvohorách a je jedno z nejstarších pohoří v Česku.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.