Pomník prusko-rakouské války v obci Dlouhý Most

V roce 1866 vypukla prusko rakouská válka, která se Dlouhého Mostu a sousedních obcí velice dotkla. Před Dlouhým Mostem se postavil na odpor pruským hulánům pluk rakouských husarů a byla zde postavena barikáda. "Naši" rakouští vojáci však bohužel prohráli a po jejich ústupu byla obec zaplavena postupujícím pruským vojskem a vzniklo mnoho škod. Na památku této události byl 16. července 1905 odhalen pomník.

A kdo se vlastně s kým utkal? Útočníci byli pruští huláni - lehká kavalerie na koních. Šlo o jezdce – kopiníky, od vynálezu palných zbraní byli huláni vyzbrojeni kopím, šavlí a dvěma pistolemi. Původně byli huláni členové jízdy v Polsku, po jeho rozdělení (na konci 18. století) mezi Rakousko, Prusko a Rusko se začaly objevovat hulánské pluky i v těchto zemích. V habsburské armádě se huláni poprvé objevili roku 1784.

Obránci - rakouští husaři představovali také lehkou jízdu na koních, mezi děvčaty byli husaři velmi obdivovaní. Jednalo se o prestižní službu v krásných barevných uniformách – mladí šlechtici byli nasazováni právě do husarských pluků. Husar byl prapůvodně příslušník tělesné stráže uherského krále Matyáše Korvína. Vynikající jezdci na koních z Maďarska a Chorvatska se využívali převážně v kurýrní službě, jako stráž na hranicích, jako vyzvědači a při záškodnických taktikách boje. Do klasického boje v sevřených řadách byli husaři nasazováni jen sporadicky, když byl zrovna nedostatek jiného jezdectva (kyrysníků, dragounů). Ve výzbroji měli šavli, pistoli a krátkou karabinu. Ve slově husar slyší hungaristé číslovku húsz, tj. 20 – původně bojovali v jednotkách po dvaceti mužích. Na bitevním poli byla jejich práce v napadání dělostřelectva, rozptýlené pěchoty, krytí ústupu vlastních vojáků a nebo napadání těžší jízdy nepřítele. V mírových dobách se s oblibou využívali na potlačování povstání

U Dlouhého Mostu se střetli jezdci a pěšáci durynského pluku právě s rakouskými husary pluku polního podmaršála Liechtensteina č. 9. Asi nejznámější obětí byl rakouský major Franz von Panz. Šlo o prvního rakouského důstojníka, který padl během prusko-rakouské války v boji a jeho osud dodnes připomíná tento pomník.
 

Bitevní vřava na obraze

Bitevní vřava, bodáky a šavle, palba děl a umírající koně i vojáci... hrůzný průběh bitvy u Dlouhého Mostu zachycuje sugestivní obraz malíře Wilhelma Emelého. Nadšenci vojenské historie jej naleznou v Severočeském muzeu v Liberci. K bitvě se zde vážou i další exponáty.