Zhruba 300 let slouží poutníkům i dalším návštěvníkům Svatého Kopečka cesta z Olomouce lemovaná historickou alejí, která vede přímo k bazilice. Alej vznikala v několika etapách od roku 1680 do roku 1752.
Poutní alej, spojující
klášter premonstátů Hradisko v
Olomouci a
chrám Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, je zvětší části zachovaná a dobře čitelná součást
barokní krajinotvorné kompozice, dokládající urbanistickou i architektonickou provázanost areálů obou církevních staveb. Současně ji doplňuje soubor hodnotné
sochařské výzdoby.
Alej, které dominují
lípy, vznikala v několika etapách od roku
1680 do roku 1752. Z poutní cesty vedoucí z
Klášterního Hradiska k
bazilice na Svatém Kopečku se zachovala část stromů u kostela sv. Barbory ve
Chválkovicích, poté alej podél silnice do
Samotišek a zejména závěrečný stoupající úsek k
chrámu Navštívení Panny Marie. Ten lemuje kromě starobylých stromů také šestice
toskánských sloupů se sochami pocházející z let 1679 – 1690.
Později v 1. polovině 18. století doplnily krásnou alej barokní sochy
sv. Judy Tadeáše, sousoší
poutníka s andělem z roku a socha sv. Jana Nepomuckého na Selském náměstí v Chválkovicích. V 90. letech minulého století byla Poutní alej obnovena a v roce 1999 se dostala na seznam nemovitých
kulturních památek.
Svatý Kopeček včetně poutní aleje
inspiroval mnohé umělce, například malíře Karla Svolinského, básníky
Jiřího Wolkera nebo
Petra Bezruče. Na procházce alejí minete mimo jiné také kamenný kříž z roku 1900, věnovaný prarodiči Jiřího Wolkera.
Objevte Poutní alej z Olomouce na Svatý Kopeček, historickou trasu s barokní architekturou, sochařskou výzdobou a inspirací pro umělce.
Poutní alej byla založena v několika etapách od roku 1680 do roku 1752.
Na Poutní aleji lze vidět sochy sv. Judy Tadeáše, sousoší poutníka s andělem a sochu sv. Jana Nepomuckého.
Poutní alej je součástí barokní krajinotvorné kompozice spojující urbanistické a architektonické prvky obou církevních staveb – kláštera premonstátů a chrámu Navštívení Panny Marie.
Poutní alej inspirovala umělce jako malíře Karla Svolinského a básníky Jiřího Wolkera a Petra Bezruče.
Poutní alej byla obnovena v 90. letech 20. století a v roce 1999 byla zařazena na seznam nemovitých kulturních památek.
V Chválkovicích na Poutní aleji najdete kostel sv. Barbory s částí zachovalých stromů a sochy sv. Jana Nepomuckého na Selském náměstí.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.