Přírodní park se rozkládá podél Říčanského potoka mezi Uhříněvsí, Dubčí a Běchovicemi. Park si dosud uchoval ráz venkovské krajiny, kde se střídají pole, louky a rybníky s většími i menšími lesními porosty.
Lučinaté úseky s
břehovými porosty podél Říčanky se střídají s lesy a rybníky. Součástí parku je zvláště chráněné území Obora v Uhříněvsi – komplex lužního lesa s bohatým keřovým a bylinným patrem. Významnými prvky území jsou
Podleský rybník (14 ha) a okrsek zvaný Lítožnice se soustavou menších rybníků v nivě potoka s přilehlým hájem. Místní krajinnou dominantou je
hřbet Rohožník v Dubči tvořený pevnými řevnickými křemenci. Jižní část území tvoří břidlice a prachovce mladších starohor štěchovické skupiny.
Vzhledem k tomu, že Přírodní památka Obora v Uhříněvsi je
největším lesním komplexem širokého okolí, představuje významné
hnízdiště ptactva a tak tu můžeme zastihnout krutihlava obecného,
sýčka obecného, stejně jako
žlunu šedou a
strakapouda velkého. Nachází se zde
jeden z nejmohutnějších dubů v
Praze, vyhlášený jako památný strom. Tzv.
Hraniční dub je zmíněn již v hraničním protokolu uhříněvského panství z roku 1662. Jeho středověký původ je tedy i úředně potvrzen a stáří dokládá i obvod kmene 512 cm. Na pravém břehu potoka je
černýšová dubohabřina. Z významných druhů zde rostou dokonce i zástupci našich orchidejí kruštík širokolistý a bradáček vejčitý. Zajímavý je i výskyt kosatce žlutého a prvosenky vyšší.
Tak trochu neznámá je
přírodní památka Lítožnice, která leží stranou běžných cest severovýchodně od Dubče. Chráněné území je tvořeno soustavou tří rybníků, přilehlých podmáčených luk a lesních komplexů nad rybníky. Z ryb byly kromě běžných druhů zjištěny i
hrouzek obecný a
slunka obecná. Bohaté je především společenstvo
ptáků vázaných na vodu. Hnízdí tu moták pochop, čejka chocholatá, kopřivka obecná a potápka malá. Na tahu byl zastižen mj. slavík modráček.
V bezprostřední blízkosti Dubče se rozkládá přírodní
památka Rohožník lom v Dubči, kterou tvoří dvě samostatná asi 400 metrů od sebe vzdálená chráněná území. Pro návštěvníky je zajímavější část nazývaná
Rohožník. Její dominantou je opuštěný lom na skalním hřbetu Rohožník, kde jsou odhaleny pozoruhodné geologické struktury – mohutné lavice prvohorních řevnických křemenců nebo tzv. M-vrása. Ve společenstvech drolin roste
chmerek vytrvalý a na hlubších půdách
kostřava žlábkatá a
mochna stříbrná. Na výslunných stráních žije mnoho druhů teplomilných bezobratlých živočichů, z motýlů např. otakárek fenyklový. Z ptáků můžeme uvést stále hojnější
straku obecnou či
kalouse ušatého.
Rohožník, dříve Rohozný vrch (staročeské slovo rohoz znamenalo rákos), fungoval od pozdní doby kamenné (asi 2000 let před naším letopočtem) po několik tisíc let jako
výšinné hradiště a je dnes
chráněnou archeologickou lokalitou. Turistické využívání přírodního parku umožňuje síť turistických cest i naučná stezka v okolí Dubče.