Na místě dnešní budovy stávala gotická stavba s věží z poloviny 14. století. V 18. století došlo ke kompletní přestavbě a z původní budovy se dochovala pouze věž. Autorem barokní radnice je zřejmě architekt František Maxmilián Kaňka. Budova byla navržena v palácovém stylu a je bohatě zdobena.
Monumentální třípodlažní barokní budova radnice byla postavena v letech 1739-1743 brněnským stavitelem Františkem Benediktem Klíčníkem na místě starší gotické radnice s věží. Jejím projektantem byl pravděpodobně František Maxmilián Kaňka, který ji navrhl jako monumentální dvoupatrovou budovu palácového typu s mansardovou střechou a věží.
Fasády jsou v přízemí členěny pásovou rustikou, přes obě horní patra běží pilastry s kompozitními hlavicemi, na všech čtyřech stranách jsou nízké trojúhelníkové štíty, na nichž byly původně městské znaky (dnes zachován pouze znak nad východním průčelím). Nad okny přízemí a druhého patra jsou reliéfní štukové mušle, nad okny prvého patra se pod dynamicky zvlněnými nadokenními římsami v bohatém štukovém dekoru nacházejí symetricky řazené busty a masky – busty portrétního a masky karikaturního charakteru. Např. busta v ose východního průčelí údajně zobrazuje tehdejší císařovnu-vdovu Alžbětu Kristinu; jediná zvířecí maska, hlava jelena mívala vztah ke štukovému rámu v přízemí, pod nímž do roku 1785 stával pranýř. Nad pranýřem umístěný zvonek oznamoval uzavírací hodinu hospod, požární poplach i uvedení provinilce na pranýř.
Vchod do radnice najdete na východní straně, nad vchodem je vysunut malý balkónek. Všechna tři podlaží mají v zásadě stejný půdorys, přízemí je klenuté, patra plochostropá a střed budovy zabírá již zmíněná věž.
Honosná radniční kaple s bohatou výzdobou
V severozápadním rohu prostupuje prvé a druhé patro unikátně zachovaná radniční kaple s původní výzdobou z roku 1751, zasvěcená sv. Františku Xaverskému. Na oltářním obraze je vyobrazen sv. František Xaverský, jak křtí pohany. Nástropní freska je apoteózou misionářské činnosti sv. Františka Xaverského v Brazílii, Indii a Japonsku.
Po stranách oltáře stojí dva jezuitští světci (sv. František Borgiáš a Ignác z Loyoly) od Řehoře Thényho a na stěně ve výklencích visí čtyři obrazy svatých (sv. Václav, sv. Jan Nepomucký, sv. Barbora a sv. Kateřina). Kalvárii na malé tumbě v bočním výklenku vyřezal Jiří František Pacák kolem roku 1730.
Věž radnice a expozice Městského muzea
Původní barokní cibulovitá báň, zničená za požáru v roce 1845, byla obnovena roku 1916, kdy byl osazen i nový hodinový stroj, původní mansardová střecha pak v roce 1942. V roce 1994 byly v rekonstruované radnici instalovány a zpřístupněny stálé galerijní expozice Městského muzea a galerie (Staré umění na Poličsku, Obrazová galerie rohu Hohenemsů, Moderní umění na Poličsku, Bohuslav Martinů ve výtvarném umění).
Poznejte unikátní architektonické a historické prvky radnice v Poličce, včetně slavné kaple a muzejních expozic.
Monumentální barokní budova radnice byla postavena v letech 1739-1743.
Pravděpodobným autorem je František Maxmilián Kaňka.
Radnice je navržena v palácovém stylu baroka.
Z původní gotické stavby se dochovala pouze věž.
Stavba má pásovou rustiku, pilastry s kompozitními hlavicemi a trojúhelníkové štíty.
Nad okny jsou reliéfní štukové mušle a pod dynamicky zvlněnými římsami se nacházejí busts a masky.
V radnici je kaple s původní výzdobou z roku 1751 zasvěcená sv. Františku Xaverskému a obsahuje fresky a sochy světců.
Věž radnice obsahuje expozice Městského muzea a galerie.
Expozice zahrnuje 'Staré umění na Poličsku', 'Obrazová galerie rohu Hohenemsů', a 'Moderní umění na Poličsku'.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.