Radnice v Rokycanech

Budova radnice č. p. 1 dominuje jižní straně Masarykova náměstí v Rokycanech. Je kulturní památkou a zároveň se nachází v centru Městské památkové zóny Rokycany. Na svém místě stávala již v roce 1590, což dokazuje účet za opravu objektu městské šatlavy umístěné na dvoře radnice. V roce 1639 město vypálili Švédové pod vedením generála Banera. Po třicetileté válce se město začalo jen pomalu vzpamatovávat z válečného úpadku. Radnice však byla opravena jako jedna z prvních a byla patrně vystavěna v barokním slohu. Už 20. května roku 1680 ale opět vyhořela a stavba nové radnice se protáhla až do roku 1712, její přesnou podobu však neznáme, nepochybně však získala slohový ráz vrcholného baroka. 

Administrativním a reprezentativním potřebám bohatnoucího královského města svými rozměry a komfortem přestala radniční budova vyhovovat ve 2. polovině 18. století. 26. června 1770 vypracoval zednický mistr plaského kláštera E. Prussik rozpočet na přestavbu, plán ale nebyl realizován. Až v roce 1783 se radní rozhodli, a tentokrát definitivně, postavit novou budovu radnice. Plány na novou radnici vypracoval ještě roku 1783 plzeňský stavitel Antonín Barth, který navrhl novou radniční budovu jako patrovou stavbu s věží. Slohově zde využil prvků pozdního baroka a nastupujícího klasicismu. Stavební práce na nové radnici začaly 11. července 1784. Zedníci ale stačili provést jen demolici stávající budovy a jejich dílo bylo přerušeno osudovou ranou – 12. září 1784 vypukl požár na předměstí, který spálil prakticky všechny domy. Dosud relativně poklidně bohatnoucí Rokycany se náhle musely vypořádat s katastrofou nedozírných rozměrů. Výstavba nové radnice okamžitě ustala, neboť město muselo řešit aktuálnější otázky humanitárního rázu. 

Stavba radnice se znovu rozeběhla až 23. dubna 1785, ale o dva roky později 18. listopadu 1787, byla opět zastavena. Peníze odčerpala nákladná oprava děkanského kostela. Poté byla výstavba radnice obnovena až v roce 1803–1808 s tím, že zcela dokončena byla v roce 1810. Původní projekt Antonína Bartha přepracoval Ignác Alois Palliardi, syn známějšího architekta Ignáce Jana Palliardiho (autora pozdně barokní přestavby rokycanského děkanského kostela). Nová radnice byla postavena ve velkorysém stylu a poskytla městu dostatek místa pro úřadování až do roku 1842, kdy 6. května poškodila radniční budovu vichřice. Věž musela být rozebrána a znovu postavena. Další oprava věže proběhla roku 1892, kdy se na její špičku dostal plechový český lev, nahradil dosavadního rakouského orla. Mezi roky 1903 a 1906 prošla radnice další opravou. Byla tehdy upravena fasáda hlavní budovy v neobarokním duchu, nad okny se objevily dekorativnější štukové suprafenestry. Celková obnova fasády včetně věže, která respektuje stav z roku 1906, byla provedena v letech 2014–2015. 
 

Obraz Alfonse Muchy

V roce 1929–1930 v rámci rekonstrukce byla v západním křídle prvého poschodí zřízena velká zasedací síň. Na podzim roku 1932 požádala Městská spořitelna malíře Alfonse Muchu, aby zhotovil pro zasedací síň obraz s postavou Jana Rokycany. Alfons Mucha zobrazil scénu „Basilejský koncil se sklání před Janem Rokycanou“ a obraz byl do zasedací síně dodán roku 1933. Tento obraz má rozměry 4,3 m x 2,3 m a zdobí ji dodnes. 
 

Vítejte v Rokycanech!

13. srpna 1882 byla odhalena na průčelí radnice pamětní deska Mistra Jana Rokycany. Druhá pamětní deska na opačné straně fasády radnice byla odhalena 8. května roku 1946 na počest americké armády, která rok předtím osvobodila Rokycany. Zhotovil ji místní sochař Václav Koukolíček a pojal ji jako funkcionalisticky jednoduchou desku s česko-anglickým nápisem. V dubnu roku 1951 byla deska na návrh místního výboru KSČ stržena a zničena. Její kopie se na místo vrátila až 6. května 1990 za účasti prezidenta Československa, Václava Havla. Nádvoří radnice zdobí od 18. 9. 2008 socha Olbrama Zoubka, vytvořená přímo pro město Rokycany a nesoucí název „Vítejte v Rokycanech“.