Jedno z nejznámějších jizerskohorských rašelinišť, chráněné od roku 1960. Nachází se v mělkém sedle (975 m) přesně na rozvodí Baltského a Severního moře, z rašeliniště vytéká jeden z přítoků Černého potoka a říčka Jedlová. Jméno dostalo podle čihařů, kteří zde lapali ptáky na tahu.
Jizerské hory jsou plné rašelinišť. Jedno z nejznámějších jizerskohorských rašelinišť je situováno v sedle na východním úpatí Sněžných věžiček, na rozvodí Černého potoka a Jedlové. Název vznikl podle místa, kde
bývalo ptačí čihadlo, tj. dřevěná bouda, ve které čekávali jizerskohorští čihaři na přílet zpěvného ptactva. V roce 1960 zde byla zřízena přírodní rezervace a rašeliniště bylo kvůli zvěři oploceno. Návštěvníkům je umožněn
přístup po dřevěném chodníku na vyhlídkovou věž, která je nyní nově opravená a přístupná také pro vozíčkáře po povalových chodníčcích. Ze dvou stran je rašeliniště ohraničeno panelovými cestami – Štolpišská silnice vede z Knajpy na do Ferdinandova, před rašeliništěm z ní k západu odbočuje panelka na Kristiánov.
S rašeliništěm je spojována celá řada
starých jizerských pověstí. Známá je ta o nehodném zvoníkovi z Hejnic, jehož hříchy kdysi umlčely tamní zvony. Zvony odčaroval až kat, který k čihadelskému močálu s velkou námahou přivlekl černého kohouta – zakletou duši zvoníka – a se zaříkadly ji vhodil do bezedné tůně. Další pověst praví, že pokud přeteče největší z jezírek, uvolní se na vrcholu Ořešníku skála, která dopadne na hejnický kostel a nastane konec světa.
Bezednost Čihadel byla demonstrována jinou pověstí, podle níž do jednoho z jezírek kdysi spadla místnímu dřevaři sekera s monogramem a stejný nástroj po čase vylovili rybáři u jednoho rybníka ve Slezsku. Ve skutečnosti však dosahuje hloubka rašeliniště cca 4 metrů.
Rašeliniště je od roku 2013 spojeno novou lesní cestou s rozcestím
Na Kneipě.
Rašeliniště Na Čihadle je známé svou přírodní rezervací z roku 1960 a fascinujícím spojením s pověstmi a historií.
Přírodní rezervace byla zřízena v roce 1960.
Na rašeliništi lze vidět vyhlídkovou věž přístupnou také pro vozíčkáře a dřevěný chodník pro návštěvníky.
Jedna z pověstí vypráví o zvoníkovi z Hejnic a zakleté duši v podobě černého kohouta, který byl vhodil do tůně.
Rašeliniště je ohraničeno panelovými cestami, konkrétně Štolpišskou silnicí a panelem vedoucím na Kristiánov.
Nachází se v mělkém sedle na rozvodí Baltského a Severního moře a je jedno z nejznámějších jizerskohorských rašelinišť.
Název 'Čihadla' vznikl podle místa, kde v minulosti byly umisťovány dřevěné boudy pro čihaře, kteří zde čekali na přílet zpěvného ptactva.
Hloubka rašeliniště Na Čihadle dosahuje přibližně 4 metry.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.