V seriálu
Českem ve stínu i na výsluní jsme vybrali deset míst, kde najdete ty nejkrásnější a nejpůsobivější dřevěné lávky a kde si užijete nezapomenutelné zážitky. S
Kudy z nudy se vypravte třeba na
Šumavu, na
Chalupskou slať. Zdejší povalový chodník měří přes půl kilometru a v některých místech má už šest vrstev. Když původní chodník ztrouchniví a shnuje, položí se na něj nová vrstva. Jak často se povalový chodníček vyměňuje? Záleží to na druhu dřeva. Povrch ze smrkového dřeva má v drsných šumavských podmínkách životnost 8 až 10 let, modřínové latě vydrží i 15 let. Na konci chodníku pak čeká vyhlídka na
největší rašelinné jezírko v České republice.
Pokud se rozhodnete prozkoumat
Šumavu důkladněji a najít další podobné stezky, je to skvělé rozhodnutí. Povalové stezky vás provedou také
Jezerní slatí a
Tříjezerní slatí, úzké chodníčky si užijete také na
naučné stezce Olšina na
Českokrumlovsku.
Dlouhé putování po pohodlných dřevěných chodnících čeká na ty, kteří se vypraví na toulky
rašeliništěm okolo Božího Daru, do
národní přírodní rezervace Soos, na
stezku Kladskými rašeliništi anebo po
naučné stezce Rejvíz k
Mechovému jezírku.
Abyste se prošli pro atraktivním dřevěném chodníčku, nemusíte dokonce ani z
Prahy jezdit nikam daleko do
přírody nebo do
hor! Asi 200 metrů dlouhý
povalový chodníček se vine podmáčenými loukami v
údolí Divoké Šárky nedaleko
zámečku Jenerálka v
Praze 6. Dalším oblíbeným místem je
volnočasový areál ve Vestci, kde je výzvou především
lávka přes Vestecký rybník. Nechte se inspirovat našimi tipy a vydejte se s
Kudy z nudy na výlety po úzkých pěšinkách a stezkách ve stínu i na výsluní!
Povalové chodníčky jsou úzké dřevěné cesty z nahrubo opracovaných kuláčů, špalíků nebo fošen, které jsou stavěny kvůli ochraně vzácné přírody rašelinišť a mokřadů, kde dřív vedly jen blátivé pěšinky.
Seriál vybral deset míst s nejkrásnějšími a nejpůsobivějšími dřevěnými lávkami, jako je například Šumava, Chalupská slať, Boží Dar, národní přírodní rezervace Soos nebo naučná stezka Rejvíz.
Tato trasa nabízí zážitky při procházce lesní pěšinou která je bez mostu a povalových chodníků a vede k Návštěvnickému centru s vlčím výběhem.
Povalové stezky na Šumavě nabízí bezpečnou procházku přírodními krásami jako jsou rašeliniště, mokřady a další zajímavosti, například vyhlídkové věže, a poskytují unikátní zážitky z výletů.
Povrch ze smrkového dřeva má v drsných šumavských podmínkách životnost 8 až 10 let.
Na konci chodníku na Chalupské slaťi čeká na návštěvníky vyhlídka na největší rašelinové jezírko v České republice.
U Vesteckého rybníka lze najít cyklostezku, venkovní posilovny, mola a lávky, a Planetární stezku, která poskytuje názorné ukázky o velikostech těles a vzdálenostech ve vesmíru.
V národní přírodní rezervaci Soos vede naučná stezka po dně vyschlého jezera s minerální slanou vodou, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý v tzv. mofetách.
Rašeliniště Na Čihadle je známé místo v Jizerských horách, které se nachází v mělkém sedle, je místo rozvodí Baltského a Severního moře a jméno dostalo podle čihařů, což jsou lidé, kteří zde lapali ptáky na tahu.
Tříjezerní slať se nachází na Šumavě a je charakteristická tím, že v rašeliništi jsou tři rašelinná jezírka. Stezka je přístupná od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.