Řeka v národním parku Šumava pramení severně od Pancíře a teče opuštěnou krajinou ke svému soutoku s Vydrou u Čeňkovy Pily. Divoká horská řeka si dodnes zachovala přirozené řečiště a na březích i strmých úbočích kaňonu se vyskytují vzácné druhy rostlin i živočichů.
Řeka Křemelná dokázala na
Šumavských pláních za mnoho tisíc let vyhloubit
nejhlubší kaňon Šumavy. Pramení v Železnorudské hornatině, na severním svahu
hory Pancíř (1214 m) v nadmořské výšce 1090 m. Zdrojová oblast a nejhořejší tok Křemelné jsou zde chráněny jako část
přírodní rezervace Prameniště. Mezi Křemelnou a Vydrou byl v 19. století vybudován
Vchynicko-Tetovský plavební kanál, kterým se plavilo dřevo ze šumavských lesů při horní Vydře do Křemelné a Rejštejna.
Divoká horská řeka si podnes zachovala přirozené řečiště a na březích i strmých úbočích kaňonu se vyskytují
vzácné druhy rostlin i zvláště
chráněné druhy živočichů. Nejen ve Vydře ale snad ještě více v Křemelné loví
vydra říční. Můžeme zde pozorovat na vodě závislé ptáky jako skorce vodního,
ledňáčka říčního a mnoho dalších.
Přístup lidí do
kaňonu Křemelné je omezen, aby se zde mohla vyvíjet jedinečná fauna bez vyrušování všudypřítomnými lidmi. V rámci
vycházek do šumavské divočiny tam můžete opatrně s průvodcem nahlédnout. Jde o
náročnou trasu po nerovném povrchu, přes kameny, s přelézáním padlých stromů a fyzicky náročným klesáním a stoupáním do a pak z kaňonu Křemelné. Říčka se kousek od
Čeňkovy Pily vlévá do Vydry, z jejich soutoku potom vzniká
řeka Otava. Tok Křemelné je dlouhý 30 km. Rybáři zde mohou ulovit nejčastějhi
pstruha potočního či
lipana podhorního. Řeka je od 3m do 10 m široká s pěknými zákoutími a spousty tůní s hloubkou kolem 3 m.