Projít se podél vodního toku, který v minulosti sloužil pro plavení hojného šumavského dřeva, můžete nedaleko Antýglu na Šumavě. Vchynico-tetovský plavební kanál obchází nesplavný úsek Vydry pod Antýglem. Vodní cesta o celkové délce 13,6 km spojovala řečiště Vydry s říčkou Křemelná.
Ke svému účelu kanál
sloužil ještě počátkem 20. století. Do roku 1958 byl využíván až po Rokytu. V dnešní době slouží část kanálu jako přívod vody pro vodní
elektrárnu na Čeňkově Pile.
Kanál byl postaven v letech 1799 – 1801 schwarzenberským
inženýrem Josefem Rosenauerem. Ve své době to bylo nejenom technicky významné dílo, ale i zařízení, které otevřelo pro lesní hospodářství
stovky hektarů těžbou dosud nedotčených lesů Šumavy. To bylo zvláště důležité po lesní kalamitě koncem 18. století, jíž padly za oběť tisíce stromů. Zřízení plavebního kanálu a rozšíření těžby dřeva dalo
podnět k další vlně osidlování této části Šumavy.
Na několika místech po trase kanálu se dochovaly
původní klenuté kamenné mosty a na mnoha místech zbytky vyzděného koryta. Naučná stezka začíná u obnoveného hradlového
mostu zvaného "Rechle", který zachytával soustavou tyčí plavené dřevo a směroval je do kanálu.
Stezku je možné využít také jako
nenáročný cyklistický výlet.
Prozkoumejte Vchynicko-tetovský plavební kanál na Šumavě, jeho 13,6 km dlouhou cestu a historii, která změnila lesní hospodářství.
Kanál byl postaven v letech 1799 - 1801.
Vodní cesta má celkovou délku 13,6 km.
Původně sloužil kanál pro plavení hojného šumavského dřeva.
Část kanálu dnes slouží jako přívod vody pro vodní elektrárnu na Čeňkově Pile.
Kanál postavil schwarzenberský inženýr Josef Rosenauer.
Na trase lze vidět původní klenuté kamenné mosty a zbytky vyzděného koryta.
Naučná stezka vedená podél plavebního kanálu začíná u hradlového mostu zvaného Rechle.
Kanál byl zřízen pro rozšíření těžby dřeva po lesní kalamitě a pro podporu osidlování Šumavy.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.