Pšovka, pravostranný přítok Labe, je říčka v severní části středních Čech dlouhá 31 km. Pramení na Českolipsku u obce Blatce a do Labe se vlévá u Mělníka. Na své cestě protéká celým Kokořínským dolem.
Pšovka je nenápadná říčka
pramenící na území obce
Blatce (pod hradem
Houska) odkud dále pokračuje
Kokořínským dolem, až k
Mělníku, kde se vlévá do
Labe. Její význam pro místní obyvatele byl velmi důležitý. V dávných dobách tamní obyvatelé dokázali obdivuhodně využívat tohoto, dnes již nepatrného, zdroje k získání energie na
pohánění vodních strojů (mlýny, pily, turbíny). Svého času říčka s
povodím 158 km2 poháněla až 27 objektů.
Většina sice zanikla a z některých zbyly pouze ruiny, avšak pár z nich se dochovalo. Ty se pak řadí mezi cenné
kulturně-historické památky a připomínají dlouhodobou tradici mlynářství na
Kokořínsku. Především se jedná o otvory a místnosti vytesané do skal, nebo například původní
mlýnský kámen uchován v bývalém mlýnu Kroužek. Kromě dochovaných pozůstatků budov jsou připomínkou mlynářské tradice všudypřítomné
sochy a kapličky zasvěcené
Janu Nepomuckému, který je mimo jiné patronem právě mlynářů. Nalézt je můžete téměř v každé vesnici v okolí říčky Pšovky.
Památky a trasy podél toku
Mezi
nejzajímavější místa na říčce patří
rybník Harasov, vodní mlýn Mlčeň, skalní útvar
Kokořínské pokličky, dřevěná zvonička ve Vojtěchově,
vesnická památková zóna Tubož a mokřady představující přírodní památku
Prameny Pšovky. Také o živočichy vázané na vodní prostředí není podél Pšovky nouze – žije zde např. skorec vodní, konipas horský,
ledňáček říční,
čolek obecný,
mlok skvrnitý, mlži nebo
chrostíci, z rostlin pak třeba
leknín bělostný,
stulík žlutý,
kruštík bahenní, přeslička největší,
lýkovec jedovatý či
kozlík dvoudomý.
Okolo Pšovky vede hlavní silnice
z Tubože na Ráj, vedlejší silnice procházející
Kokořínským dolem a od obce Ráj červená turistická značka (E 10,
Máchova cesta), která dovede výletníky až do
Mělníka. Kolem Pšovky se projedete i na
kole, a to od Tubože (cyklo 211)
z Ráje až k žel. stanici Lhotka u Mělníka (cyklo 142) a ze
Lhotky do Mělnické Vrutice a do
Mělníka (cyklo 141; 8162 a 8171). Pro vodáky je Pšovka nesjízdná (nedostatečná hloubka, chráněné území, zdroj pitné vody).
Domov bájných Pšovanů
Říčka dala kdysi název i bájnému slovanskému kmenu Pšovanů, kteří dle legend sídlili právě v jejím okolí, a to ještě dávno před tím, než vzniklo přemyslovské knížectví. Centrem tohoto území byl hrad Pšov (dnes město
Mělník). Podle Kristiánovy legendy byl jedním z pšovských knížat Slavibor, jehož dcerou měla být údajně sv. Ludmila, manželka Bořivoje.