U hraničního přechodu Aš – Selb stojí od 28. října 2022 orientační hraniční sloup, který zde stával za první republiky. Jeho replika byla odhalena při příležitosti státního svátku vzniku Československa.
O
osazení hraničních sloupů na hraničních přechodech Československé republiky bylo rozhodnuto v roce
1923. Tehdy se hraniční sloupy vyráběly z
lisovaných ocelových plechů ve slovenské železárně a do konce roku 1931 se jich na přechodech umístilo
225, z toho jich 6 bylo v ašském výběžku (stály jen tam, kde fungoval celní úřad). Nejdéle se v těchto končinách zachoval sloup číslo 16, tedy ten, který byl za první republiky právě na celním přechodu v
Aši.
Když
Němci zabrali pohraničí, sloup s číslem 16
přetřeli,
odstranili také československý
státní znak a na místo něj dosadili hákový kříž. Po válce se sloup
podařilo obnovit, jenže s nástupem komunismu padla železná opona a sloup
zůstal v nepřístupném hraničním prostoru. Přesto se o něj někdo staral, kdo, to se dodnes neví. Sloup označující československé území přečkal na stejném místě až do roku 1990. Co se s ním stalo pak, není známo.
Jako připomínka naší historie byla v den státního svátku
28. října 2022 vztyčena kopie sloupu, která vznikla v dílně pana Vitalije Godoroži, který sloup vyrobil podle dobové technické dokumentace. Váží asi 140 kilogramů a natřený je ve státních barvách. Znaky a emblémy jsou litinové. Byl osazen o několik metrů vedle místa, kde stával před válkou – na původním stanovišti dnes vede chodník.
Do současnosti se
dochovalo pouze několik originálních hraničních sloupů. Jeden z nich je na přechodu Johanngeogenstadt – Potůčky, další v Dolním Žlebu u Děčína a nejzachovalejší z nich (stojící zároveň na stejném místě) se nachází v bývalé Mohelnici.
Replika historického hraničního sloupu, vztyčená 28. října 2022 v Aši, slouží jako připomínka Československé historie a státního svátku.
Replika hraničního sloupu byla odhalena 28. října 2022.
Replika byla postavena jako připomínka historie Československa a státního svátku vzniku Československa.
Původní hraniční sloupy byly vyráběny z lisovaných ocelových plechů.
Nejdéle se zachoval sloup číslo 16. Za druhé světové války byl přetřen, odstraněn československý státní znak a nahrazen hákovým křížem.
Po válce byl sloup obnoven, ale s nástupem komunismu zůstal v nepřístupném hraničním prostoru až do roku 1990.
Repliku vyrobil pan Vitalij Godoroža podle dobové technické dokumentace.
Replika váží asi 140 kilogramů a je natřena ve státních barvách.
Byla osazena o několik metrů vedle místa, kde stával původní sloup před válkou.
Do současnosti se dochovalo pouze několik originálních hraničních sloupů v lokalitách jako Johanngeogenstadt - Potůčky a Dolní Žleb u Děčína.
Znaky a emblémy na replice jsou litinové.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.