Když na
Kudy z nudy pravidelně připomínáme
výročí vzniku Československa, měli bychom se zmínit i o jeho rozpadu. Došlo k němu o silvestrovské půlnoci
31. prosince 1992. Česko a Slovensko se po 74 letech rozdělily a obě země se vydaly na svou samostatnou dráhu. V zahraničí se o rozdělení Československa psalo jako o
sametovém rozvodu: bez problémů, vášní a nepokojů se stalo pozitivním příkladem pro země, kde to národnostně skřípe.
Na skok přes hranice – třeba na Vršatec
Možná to před lety trochu skřípalo i u nás, ale s odstupem času šlo opravdu o sametový rozvod. Spousty Čechů jezdí rok co rok do
Tater, protože tak vysoké hory v Česku prostě nemáme. Zamilovali jsme si slovenské
hrady,
Slovenský ráj,
jeskyně i
skanzeny, setkáváme se pří výletech na
Trojmezí na Hrčavě i v
Bílých Karpatech, třeba při letních
Slavnostech bratrství Čechů a Slováků na Velké Javořině.
Proč se konají právě tam? Hranice totiž vede přímo přes vrchol, ovšem
Velká Javořina zdaleka není jediná: o kousek dál krájí hranice i
Velký Lopeník, obkrouží
Žítkovou a zamíří k
Vlárskému průsmyku a
sklářské kolonii Sidonie na
Zlínsko a Luhačovicko. Mimochodem, právě tenhle region bere z turistického hlediska hranice skutečně jen jako čáru na mapě, a tak na svém webu láká i na návštěvu k sousedům. Zatímco
Pulčínské skály zná v
Zlínském kraji každý správný turista, slovenské
Vršatecké Podhradí jako by nohám výletníků zatím zůstalo skryto – a přitom
„leží co by kamenem dohodil od našeho kraje“. Věřte, že zřícenina hradu, která se strmí na skalách vysoko nad temnými údolími, si v ničem nezadá s
Děvičkami nebo
Sirotčím hrádkem na
Pálavě.
Malý výlet přes řeku Moravu do Skalice
Každého nadšeného turistu musí těšit například to, že
Baťův kanál má už řadu let zahraniční přístav ve slovenské
Skalici a u
Slovanského hradiště v Mikulčicích překlenul
řeku Moravu most s cyklostezkou. Využijte to při výletech podle našeho itineráře
Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet a zajděte si prohlédnout zblízka
kostel sv. Margity Antiochijské u slovenských Kopčan. Pochází z 9. století a je jedinou dodnes stojící zachovanou architektonickou památkou z dob Velké Moravy.
Když si výlet prodloužíte až do
Skalice, můžete ochutnat legendární
trdelníky, které ke Skalici patří podobně jako dejme tomu
Štramberské uši ke
Štramberku. Na náměstí si prohlédněte
Spolkový dům s figurální mozaikovou výzdobou průčelí. Pochází z roku 1904, navrhl ho architekt
Dušan Jurkovič a autorem mozaiky je malíř
Mikoláš Aleš.
Česko-slovenský betlém v Horní Lidči
Symbolickou pozvánkou na výlet ke slovenským sousedům může být návštěva
Slovenské strely v
Kopřivnici, anebo prohlídka
betlému v Horní Lidči. Ručně vyřezávaný betlém je přístupný celý rok a mapuje nejzajímavější historické momenty, zvyky a původní řemesla na česko-slovenském pomezí.
Mezi desítkami staveb objevíte řadu památek z obou stran hranic, ze
Zlínského a
Trenčínského kraje. Nad betlémskou scénou se tyčí
Hostýn a
Velehrad, je tu
hrad Buchlov,
zámek Buchlovice a
hora Radhošť,
Libušín a Maměnka na Pustevnách i
Trenčínský hrad,
Čachtický hrad,
hrad Beckov a pohádkový
zámek Bojnice.
Výlet na Kysuce a jízda úzkokolejkou po skanzenu
Stavby architekta
Dušana Jurkoviče jsou inspirované secesí a lidovým uměním našeho
Valašska a slovenských
Kysuc. Právě na Kysuce to od nás je docela blízko: oblast hraničí s Českou republikou a najdete tu celou řadu zajímavostí. K těm nejvyhledávanějším patří
kamenné koule v Megonkách; leží téměř u hranic, z
Mostů u Jablunkova sem vede turistická trasa. Největší ze známých nalezišť kamenných koulí v Evropě skrývá své tajemství už pár milionů let, dodnes se totiž nikomu nepovedlo uspokojivě objasnit jejich původ.
Směrem na východ pak leží další atrakce, na kterou se jezdí dívat milovníci železnic z celého světa, technická zajímavost i národní kulturní památka:
lesní úvraťová železnička Vychylovka. Na vzdálenosti zhruba 1 500 m vzdušnou čárou překonává pomocí pěti úvratí výškový rozdíl 217,69 m. Stará lesní trať se navíc proplétá skanzenem –
Muzeem kysucké dědiny s malebnými roubenkami. Ať už sedíte ve vláčku nebo jej pozorujete z okolních strání, je to zážitek, který vás pohladí po duši. Zkrátka tohle je něco, co v Česku neuvidíte a nezažijete. I když kostel vidět můžete: režisér
Ondřej Trojan v kysuckém skanzenu natáčel film
Želary.
Statistika není nuda!
Jako výletníci můžeme být spokojení, ale co o rozdělení Československa říkají statistiky? Podle průzkumu
agentury NMS Market Research, který se v roce 2022 věnoval názorům obyvatel obou zemí na kvalitu jejich života, si téměř polovina Slováků myslí, že by se jim lépe žilo u nás. Jen osm procent z nich považuje za lepší místo pro život „své“ Slovensko.
Česká čísla se ale příliš neliší: 51 procent Čechů si myslí, že je lepším místem pro život je Česká republika, pět procent by hlasovalo pro Slovensko. Shodně 24 procent dotázaných obou národů ovšem říká, že na tom jsou obě země stejně a 14 (SK) a 13 (CZ) procent tvrdí, že by si nevybrali ani jednu.
Rozdílný pohled ale mají občané obou zemí na rozdělení společného státu. Negativní názor na zánik Československa má 54 procent Slováků, zatímco Čechů jen 35 procent. Naopak velmi silné je vnímání sousedské jednoty a blízkosti: 91 procent Slováků a 87 procent Čechů považuje díky společné historii druhou zemi za nejbližšího souseda a bratrský národ.
Kvíz: jak rozumíte slovenštině?
Bratrství je hezká věc, něco docela jiného ale je porozumění jazyku. Jazyku svých sousedů prý bez problémů rozumí 73 % Slováků a 55 % Čechů. Rozhodující je ovšem věk, a tak mezi mladými slovenštině rozumí stěží čtvrtina dotázaných Čechů.
Jak na tom jste vy? Připravili jsme pro vás malý kvíz porozumění slovenštině, tak to schválně vyzkoušejte. Výsledky najdete na konci textu.
1) Co jsou zimomriavky?
A) Husí kůže
B) Rampouchy
C) Horští mravenci
2) Co je maškrtka?
A) Maškara
B) Lahůdka
C) Panenka
3) Co je cicavec?
A) Nic
B) Liják
C) Savec
4) Co je olovrant?
A) Kolovrat
B) Flašinet
C) Odpolední svačina
5) Co je bocian?
A) Čáp
B) Polibek
C) Polštář
6) Co je bábätko?
A) Jehně
B) Miminko
C) Mávátko
7) Co je ťava?
A) Velbloud
B) Facka
C) Kedluben
8) Co se stalo, když murár něco vymuruje?
A) Kocour mňouká
B) Zedník staví
C) Horník rube
Správné odpovědi
1) Správná odpověď je A) Husí kůže
2) Správná odpověď je B) Lahůdka
3) Správná odpověď je C) Savec
4) Správná odpověď je C) Odpolední svačina
5) Správná odpověď je A) Čáp
6) Správná odpověď je B) Miminko
7) Správná odpověď je A) Velbloud
8) Správná odpověď je B) Zedník staví
Rozpad Československa nastal o silvestrovské půlnoci 31. prosince 1992.
Slavnosti se konají na Velké Javořině, protože hranice mezi Českem a Slovenskem vede přímo přes její vrchol.
Češi často navštěvují Tatry, slovenské hrady, Slovenský ráj, jeskyně a skanzeny.
Lesní úvraťová železnička Vychylovka překonává pomocí pěti úvratí výškový rozdíl 217,69 m a proplétá se skanzenem kysucké dědiny.
Stavby architekta Dušana Jurkoviče byly inspirovány secesí a lidovým uměním Valašska a slovenských Kysuc.
91 procent Slováků a 87 procent Čechů považuje druhou zemi za nejbližšího souseda a bratrský národ díky společné historii.
V Skalici můžete ochutnat trdelníky, prohlédnout si Spolkový dům s figurální mozaikovou výzdobou a navštívit kostel sv. Margity Antiochijské.
V Horní Lidči je možné prohlédnout si ručně vyřezávaný betlém, který mapuje historické momenty, zvyky a řemesla na česko-slovenském pomezí.
Pro Slováky má rozpad Československa negativní názor 54 procent obyvatel, zatímco u Čechů jen 35 procent.
Režisér Ondřej Trojan zde natáčel známý český film Želary.