Projížďka na loďce korytem řeky přímo pod náměstím nebo v úzké uličce lemované starými měšťanskými domy. Takový kousek italských Benátek bude v dohledné době nabízet i malé české městečko na Střední Moravě.
Městečko
Litovel rozkládající se mezi
Olomoucí a
Mohelnicí by turistům v budoucnu rádo nabídlo
jedinečné projížďky na loďce po říčce
Nečíz, která protéká přímo pod hlavním
náměstím Přemysla Otakara. Prvním krokem při uskutečnění tohoto plánu byla výstavba
stavidla, jež má zabránit zanášení kanálu bahnem. Městem protéká celkem
šest ramen řeky
Moravy, a proto je zde přirovnání k
italským Benátkám opravdu na místě.
Řeka se noří pod
radniční věž, která je současně mostem a na povrch se opět dostává
před radnicí, kde k vodě míří
kamenné schody. Při revitalizaci náměstí Přemysla Otakara v roce 2014 byl odhalen
kamenný most o délce osm a půl metru a šířce sedm metrů s dochovanou dlažbou, který se klene jedním obloukem přes Nečíz. Počátky mostu lze s největší pravděpodobností klást až k přelomu
14. a 15. století.
Celé zaklenování Nečízu pod náměstím v délce
140 metrů probíhalo postupně, a to přibližně
před 300 lety. Staré
historické klenby tyčící se nad korytem Nečízu budou v dohledné době opraveny. Náměstí Přemysla Otakara se původně z obou stran
svažovalo ke středu, kudy volně protékal
mlýnský náhon zvaný
Nečíz. Jméno pochází od
staroslovanského nečeti – téci. Až v minulém století se náměstí postupně vyrovnávalo, Nečíz byl zaklenut a dnes k němu zůstal jediný přístup před radnicí.
Roku 2005 odkryli archeologové v místech, kde byla
řeka Morava překonávána pomocí brodu,
staré sídliště městského rázu, jehož vznik se datuje do
12. století. Sídliště nacházející se na
dávné obchodní cestě z
Olomouce do
Prahy je v listině z
roku 1287 uvedeno jako „antiqua civitas“ neboli
Staré město. Roku 1253 byl tento kraj ohrožen při válce uherského
krále Bely s
Přemyslem Otakarem II. Pravděpodobně tato neklidná doba přinutila krále Přemysla Otakara II., aby pověřil
lokátora Heinricha Epicha úkolem přestěhovat „staré město“ na místo, kde bude lépe chráněno, tedy mezi sedm (dnes pouze šest) ramen řeky Moravy. Tento fakt stojí za pozdějším
poetickém pojmenování „Hanácké Benátky“.
Na počátku
17. století vyženili
Litovel Lichtenštejnové a v jejich rozsáhlém majetku začalo dříve důležité město ztrácet na svém významu. Úpadek dovršila později
třicetiletá válka.
Když roku
1899 vyhrály obecní volby
české strany, stala se
Litovel významným centrem českého obchodu, průmyslu, školství a kultury. Připomínkou tohoto období je
novorenesanční budova reálky, která se nachází ve
Smetanových sadech na hrázi rybníka. Zpočátku ve městě převažovaly
závody na zpracování zemědělských produktů – lihovary, cukrovary a sladovny. Po druhé světové válce bylo toto všechno nahrazeno
strojírenským průmyslem. Dnes je
Litovel známá výrobou
papírenských strojů a
gramofonů.
Kromě
romantické projížďky městem
po kanálu řeky Nečíz, mohou turisté navštívit
muzeum ve Střelnici nebo
lužní les, který se nachází v bezprostřední blízkosti města a je součástí
CHKO Litovelské Pomoraví. Za návštěvu jistě také stojí nedaleké hrady
Šternberk,
Bouzov či
krápníková jeskyně Mladič.