Romantická projížďka na lodi po Nečízu v Litovli

Městečko Litovel rozkládající se mezi Olomoucí a Mohelnicí by turistům v budoucnu rádo nabídlo jedinečné projížďky na loďce po říčce Nečíz, která protéká přímo pod hlavním náměstím Přemysla Otakara. Prvním krokem při uskutečnění tohoto plánu byla výstavba stavidla, jež má zabránit zanášení kanálu bahnem. Městem protéká celkem šest ramen řeky Moravy, a proto je zde přirovnání k italským Benátkám opravdu na místě.
 
Řeka se noří pod radniční věž, která je současně mostem a na povrch se opět dostává před radnicí, kde k vodě míří kamenné schody. Při revitalizaci náměstí Přemysla Otakara v roce 2014 byl odhalen kamenný most o délce osm a půl metru a šířce sedm metrů s dochovanou dlažbou, který se klene jedním obloukem přes Nečíz. Počátky mostu lze s největší pravděpodobností klást až k přelomu 14. a 15. století.
 
Celé zaklenování Nečízu pod náměstím v délce 140 metrů probíhalo postupně, a to přibližně před 300 lety. Staré historické klenby tyčící se nad korytem Nečízu budou v dohledné době opraveny. Náměstí Přemysla Otakara se původně z obou stran svažovalo ke středu, kudy volně protékal mlýnský náhon zvaný Nečíz. Jméno pochází od staroslovanského nečeti – téci. Až v minulém století se náměstí postupně vyrovnávalo, Nečíz byl zaklenut a dnes k němu zůstal jediný přístup před radnicí.
 
Roku 2005 odkryli archeologové v místech, kde byla řeka Morava překonávána pomocí brodu, staré sídliště městského rázu, jehož vznik se datuje do 12. století. Sídliště nacházející se na dávné obchodní cestě z Olomouce do Prahy je v listině z roku 1287 uvedeno jako „antiqua civitas“ neboli Staré město. Roku 1253 byl tento kraj ohrožen při válce uherského krále Bely s Přemyslem Otakarem II. Pravděpodobně tato neklidná doba přinutila krále Přemysla Otakara II., aby pověřil lokátora Heinricha Epicha úkolem přestěhovat „staré město“ na místo, kde bude lépe chráněno, tedy mezi sedm (dnes pouze šest) ramen řeky Moravy. Tento fakt stojí za pozdějším poetickém pojmenování „Hanácké Benátky“.
 
Na počátku 17. století vyženili Litovel Lichtenštejnové a v jejich rozsáhlém majetku začalo dříve důležité město ztrácet na svém významu. Úpadek dovršila později třicetiletá válka.
Když roku 1899 vyhrály obecní volby české strany, stala se Litovel významným centrem českého obchodu, průmyslu, školství a kultury. Připomínkou tohoto období je novorenesanční budova reálky, která se nachází ve Smetanových sadech na hrázi rybníka. Zpočátku ve městě převažovaly závody na zpracování zemědělských produktů – lihovary, cukrovary a sladovny. Po druhé světové válce bylo toto všechno nahrazeno strojírenským průmyslem. Dnes je Litovel známá výrobou papírenských strojů a gramofonů.
 
Kromě romantické projížďky městem po kanálu řeky Nečíz, mohou turisté navštívit muzeum ve Střelnici nebo lužní les, který se nachází v bezprostřední blízkosti města a je součástí CHKO Litovelské Pomoraví. Za návštěvu jistě také stojí nedaleké hrady Šternberk, Bouzov či krápníková jeskyně Mladič.