Z kamenné rozhledny císaře Františka Josefa I. na vrchu Hostýn (735 m.n.m.) je krásný výhled na Bystřici pod Hostýnem, Svatý Kopeček u Olomouce, Jeseníky, Zlín, Hranice na Moravě a za velmi dobrých pomínek uvidíte také Pálavu či slovenské Tatry.
Na poutním místě moravského Hostýna (735 m n. m.) stojí nejen
bazilika Nanebevzetí Panny Marie, ale i
Rozhledna císaře Františka Josefa I., v jejímž přízemí je
kaple sv. Kříže. Rozhledna byla postavena v letech 1897 – 98, kdy
Bystřici pod Hostýnem navštívil
císař František Josef I. Otevřena byla 14. září 1898 a tato akce se musela obejít bez velké slávy, zem byla těsně po smrti panovníkovy manželky Alžběty.
Původně měla rozhledna až 27 metrů, v roce 1915 však byla z bezpečnostních důvodů snížena. Dnešní
výška rozhledny je 15 metrů. K vyhlídkové plošině ve výšce 12 metrů se dostanete po 63 schodech.
Půdorys rozhledny tvoří dva nestejně velké kruhy zdiva z tvrdého hostýnského kamene. Větší půdorys má průměr kolem sedmi metrů, menší asi tři metry. Tloušťka zdiva je 70 cm až jeden metr.
Vchod na rozhlednu je ze severní strany, kde je umístěno točité železné schodiště vedoucí do místnosti prvního hostýnského muzea a dále na
vyhlídkovou terasu s dalekohledem ve výšce 12 metrů.
Pod rozhlednou v přízemí je
kaple Svatého kříže. Vchod z jižní strany tvoří ručně kované železné dveře, které jsou dílem uměleckého kováře pana Skřehoty z Bystřice pod Hostýnem. Uvnitř naproti dveří stojí oltář a nad ním pískovcová
socha Panny Marie Bolestné a
mramorový kříž. Zhotovil jej mistr Ferdinand Neumann z Kroměříže a osadil na místo 22. června 1898.
Okrouhlá okna vyzdobil sklomalbou B. Škarda z
Brna.