Rýchorská bouda stojí na nejvýchodnějším hřebeni Krkonoš v nadmořské výšce 1000 m. Je výjimečná pro svoji polohu v první zóně Krkonošského národního parku v klidné a doposud téměř neporušené krajině Rýchor.
Rýchorská bouda je
ideálním výchozím místem pro pěší turistiku a cykloturistiku. Na své si zde kromě turistů přijdou i botanici a zoologové, kteří na Rýchorách mohou spatřit nejeden vzácný rostlinný či živočišný druh, například orchideje, bílý hořec či kulíška nejmenšího. Na jedné z luk, na kterých rostou vzácné rostliny, se nyní pase skotský náhorní skot, který tak pomáhá s obhospodařováním této louky.
V zimním období jsou na Rýchorách
vynikající sněhové podmínky, které přímo vybízejí obout běžky a udělat si výlet po upravených stopách třeba z Albeřic nebo
Žacléře ke zlatým dolům či na Sluneční stráň.
Zvláštní pozornost na Rýchorách zasluhuje
Dvorský les zvaný též
Rýchorský prales, tvořený bizarními kmeny starých buků. Z dalších vzácných lokalit můžeme jmenovat nedalekou Rýchorskou studánku, Rýchorskou květnici, Lysečinské údolí nebo krasové
Albeřické jeskyně.
Ubytovací kapacita Rýchorské boudy je 45 lůžek (s možností cca 15 přistýlek) v
jedno až sedmilůžkových pokojích vybavených stylovým dřevěným nábytkem.
Z historie Rýchorských bud: na úbočí Rýchorského hřebene se v průběhu
16. až 18. století těžilo zlato a stříbro. Odtud pochází pojmenování
„Zlaté Rýchory“. Roku
1892 vyrostla na do té doby pustém temeni Rýchor v nadmořské výšce 1000 m
první budova: Maxova chata. Na jejím místě dnes stojí upravená
vyhlídková terasa s jedním z nejkrásnějších výhledů na panorama východních Krkonoš.
Rýchorskou boudu postavil
za jeden milion korun stavitel Wagenknecht z Trutnova jako moderní pohostinské zařízení. Objednatelem stavby byli v roce 1926 slečna Bertholda Hampelová a Josef Grossmann. V roce
1946 přešla bouda pod národní správu
Klubu českých turistů v Praze. V roce 1976 převzala boudu
Správa KRNAP. která se rozhodla zde vybudovat první školicí středisko ochrany přírody (pobytového typu u nás, se všemi náležitými službami a stálým pedagogickým personálem.
Objevte čaro Rýchorské boudy, ukryté v srdci Krkonoš. Ideální pro pěší a cyklo turistiku, s bohatou flórou a faunou a historií těžby.
Rýchorská bouda se nachází na nejvýchodnějším hřebeni Krkonoš v nadmořské výšce 1000 metrů.
Krajina kolem Rýchorské boudy je klidná a téměř neporušená, nachází se v první zóně Krkonošského národního parku.
V oblasti se dá věnovat pěší turistice, cykloturistice a v zimním období také běžkování.
Rýchorská bouda nabízí 45 lůžek s možností přistýlek ve stylu zařízených pokojích s dřevěným nábytkem.
Návštěvníci mohou spatřit vzácné rostliny jako orchideje a bílý hořec a živočichy jako kulíška nejmenšího.
V blízkosti se nacházejí Rýchorská studánka, Rýchorská květnice, Lysečinské údolí a Albeřické jeskyně.
V zimním období jsou na Rýchorách vynikající sněhové podmínky, které vybízí k lyžování na běžkách.
Rýchorskou boudu postavil stavitel Wagenknecht z Trutnova v roce 1926 jako moderní pohostinské zařízení.
Název 'Zlaté Rýchory' pochází z historie těžby zlata a stříbra v tomto úbočí Rýchorského hřebene mezi 16. a 18. stoletím.
V roce 1976 převzala Rýchorskou boudu Správa KRNAP, aby zde vybudovala školicí středisko ochrany přírody.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.