Jedná se o
vzácné botanické lokality, které v
Krkonoších každý rok na jaře zbavuje staré loňské trávy – stařiny. Světlo a prostor tak získají konkurenčně
méně schopné rostlinné druhy, které jsou často řazeny mezi zákonem chráněné. Většina lokalit, například Slunečná stráň u Svobody nad Úpou, lom v Horních Albeřicích, Hoffmanovy Boudy, květnice na Rýchorách, Sklenářovické údolí, Bíner a Peklo u Lánova, šušmaňák v Černém Dole, U Zvoničky a na Lipce ve Víchové nad Jizerou, Bolkov, Rýžoviště a Anenské údolí v Harrachově a mokřina u Fida ve Strážném), je významná především výskytem
vstavačovitých rostlin, dále se zde objevují například vzácné hořečky nebo šafrány. Takové lokality jsou ale pod neustálým tlakem konkurenčních druhů – trav a především mechů.
Mezi základní činnosti patří
pravidelný úklid luk, během kterého sbírají větve, kameny a odpadky, jenž se na loukách nahromadily během zimního období. Důležitou součástí práce je také vyřezávání náletových dřevin, které mohou krkonošské louky stále více uzavírat a vytlačovat tak luční společenstva.
Nedílnou součástí péče o louky je i aktivní
boj proti invazním rostlinám. Ty představují významnou hrozbu pro původní ekosystémy Krkonoš. Kromě těchto speciálních činností se pracovníci věnují i samotné péči o luční porosty. To zahrnuje například pravidelné sečení trávy, následný úklid travní hmoty, hnojení a vápnění a mnoho dalších operací uplatňovaných především v ohniscích luční pestrosti. Specialitou je pásová seč, která podporuje druhovou rozmanitost a život bezobratlých živočichů.
Práce terénních pracovníků je pro zachování unikátních krkonošských luk naprosto nezbytná. Jejich nasazení a pečlivost nám pomáhají udržet tyto cenné biotopy v dobrém stavu pro budoucí generace.
Průvodce krkonošskými loukami, jejich údržbou, významem pro biodiverzitu a podrobnosti o vzácných rostlinách. Objevte národní poklady ČR.
Hlavním úkolem je péče o krkonošské louky, včetně úklidu, vyřezávání náletových dřevin, boje proti invazním rostlinám a péče o luční porosty, což zahrnuje sečení trávy, hnojení a vápnění.
Pásová seč podporuje druhovou rozmanitost a život bezobratlých živočichů, umožňuje rozvoj méně konkurenceschopným rostlinám.
Na krkonošských loukách se vyskytují například vstavačovité rostliny, hořečky, šafrány a další vzácné druhy.
Studniční hora je třetí nejvyšší vrchol Krkonoš a České republiky nacházející se v nadmořské výšce 1555 m. Vrchol není přístupný, protože je zařazen do I. zóny Krkonošského národního parku.
Svobodský kras je méně známým fenoménem Krkonoš, v jehož rámci se nachází Medvědí jeskyně s jedinečnými nálezy zkamenělin.
Ambrožova vyhlídka nese název po Jindřichu Ambrožovi, ochránci přírody, a nachází se na turistické stezce mezi Labskou a Vrbatovou boudou.
Záchranná stanice poskytuje ošetření poraněným nebo handicapovaným divokým zvířatům a po uzdravení je vypouští zpět do volné přírody.
V této oblasti se nachází devět bývalých vápencových lomů, což činí z této oblasti nejrozsáhlejší území krasových jevů v Krkonoších.
Je to rozlehlá subalpínská louka s nejrozsáhlejším vrcholovým rašeliništěm v západních Krkonoších mezi Kotlem a Labskou loukou.
Pramen Labe, největší české řeky, vyvěrá na Labské louce, která leží blízko státní hranice s Polskem a je turisticky atraktivním místem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.