Rytířská jeskyně se nachází asi 300 m jihovýchodně od známé Kateřinské jeskyně a je neobvyklým příkladem tzv. jeskynního hradu. Žádné písemné zmínky se však nedochovaly a archeologický průzkum datuje jeho vznik do 13. století, kdy sloužil jako strážní hrad. Opuštěn byl v 15. století.
Unikátní
pozůstatky středověkého opevnění jeskyně se nachází
ve svahu Suchého žlebu v
Moravském krasu, blízko
Blanska. Jedná se o jediný případ jeskynního hradu u nás (běžné jsou v alpských zemích). Je však potřeba upozornit, že nešlo o hrad v pravém slova smyslu. Jednalo se spíše o
strážní místo nad cestou, která ve středověku mohla vést žlebem pod jeskyní a byla by tak pod dokonalou kontrolou obránců. Tomu samozřejmě nahrává i to, že
chybělo pro hrad typické hospodářské zázemí,
nesnadný přístup k místu a především výhodná poloha jeskyně jako kontrolního bodu. 17 metrů vysoký a 13 metrů široký portál jeskyně byl přehrazen dvěma zdmi, mezi nimiž se nacházel 6 metrů široký parkán. Rytířská jeskyně však byla
lidmi obydlena už mnohem dříve ve starověku, nejstarší osídlení je doloženo z paleolitu.
Výhodou byla
nenáročnost stavby, kdy stačilo uzavřít vstup do jeskyně. Vnitřní stavby mohly být jen dřevěné. Nevýhodou byl naopak obtížný přístup ve strmém svahu a problémy určitě dělal i odvod kouře a značný chlad a vlhkost.
Podle archeologických výzkumů bylo místo využito poměrně dlouho
od 13. do 15. století, pravděpodobně plnilo především
vojenskou a strážní úlohu.
Jeskyně je
téměř 50 metrů dlouhá, její dno ale narušily
amatérské výkopy a bližší podoba hradu je tak neznámá. Poškozené zbytky zdiva se dochovaly do současnosti. Jeskyně je
ozářená denním světlem, a tak její stěny téměř až do poloviny kryje vegetace.
Jeskyně se nachází v klidové části národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy a tudíž není jeskyně přístupná veřejnosti a proto k ní nevede značená cesta. Zákon vstup do NPR mimo značené cesty nedovoluje.